J'Accuse…!

„Měla bych chuť na něco historického.“ Přesně tak zněla věta, kterou jsem použila. Nijak víc jsem to nespecifikovala, takže téma mohlo být ledajaké.

Mým prvním chodem se stala francouzská lahůdka se špetkou německé kuchyně z rukou anglického kuchaře, kniha Důstojník a špeh od Roberta Harrise.

Ačkoliv autor je poměrně známý, toto dílo bylo pro mě první ochutnávkou jeho tvorby. A i když běžně vím, do čeho se chystám zakousnout, zde jsem se přesným složením nezabývala a rozhodla se nechat se překvapit. Z počátku to bylo trochu zdlouhavé a náročnější, ale zdravě chutné (asi jako když chroustáte syrovou mrkev), zato ve druhé části se to přehouplo a svištělo to jako po másle! Už v průběhu hodování jsem začínala mít pocit, jestli náhodou jednou z ingrediencí není pravda. A hle, byla!

Důstojník a špeh je krásně beletristicky zpracovaná reálná historická aféra známá pod názvem Dreyfusova. Pokud jste trochu znalí historie, víte, že před světovými válkami se Francie s Německem střetly již v roce 1870, a to v taktéž dosti krvavé válce prusko-francouzské. Jedním z jejích výsledků byla německá anexe Alsaska a části Lotrinska a vznik Německého císařství. Není se tedy čemu divit, že jejich vzájemné vztahy zůstaly na několik desetiletí na bodě mrazu a jakékoliv potenciální vojenské plány či manévry pod drobnohledem armády. A právě na konci devatenáctého století a počátku století dvacátého se udál tento příběh. Příběh židovského kapitána, který byl odsouzen jako německý špion, degradován a následně na několik let odeslán na Ďábelský ostrov, nacházející se v severním Atlantiku.

O čem to žvaní? Motiv? Dreyfus je Žid, víc Němec než Francouz! Většina jeho rodiny žije v Německu. Veškerý jeho příjem pochází z Německa. Jaký větší motiv ještě generál požaduje?“

Fráze „Je to jen… obyčejný Žid!“ se v příběhu objevuje několikrát. Takoví Židé s ošklivou "vlastností" jménem bohatství byli trnem v oku kdekomu.  Proč pak na ně nehodit, co se namane?  Takový Žid, to je vlastně ideální viník, kterého nebude nikdo litovat. Ale co když to bylo jinak? Neměla by zvítězit spravedlnost? Ale no ták... Přece si velká, velevážená, francouzská armáda nebude kazit pověst. Vždyť je to jen... Doplňte si sami.

Jak jsem již naznačila ve svém kulinárním zážitku výše, první část knihy je popisnější a mně osobně se četla obtížněji. K navození atmosféry a pro představu doby to ale fungovalo dokonale. Člověk úplně viděl zasněženou Paříž s náměstím plným lidí lačně přihlížejících show degradace, ve větru se houpající plynové lampy na starých vlakových nádražích nebo tuniský vojenský tábor, francouzskou kolonii s místním novinovým plátkem La Dépeche tunisienne, jenž za pět centimů vydával stručně opsané hlavní zprávy francouzských deníků.

Druhá část je v podstatě líčením soudních procesů a je sepsána s velkým spisovatelským umem, velmi čtivě a napínavě! Stránky se obracely samy. Zajímavým faktem, který zde nechybí, byla podpora a osobní angažovanost umělců tehdejší doby, která byla až dojemná! Tím nejvýznamnějším bojovníkem, jenž se sám díky snaze o osvobození Dreyfuse měl ocitnout na rok ve vězení (ale utekl do exilu), byl spisovatel Émile Zola. Svůj ortel si vyřkl sám, a to článkem "Žaluji!" (francouzsky J'Accuse…!), který jako otevřený dopis adresovaný prezidentovi republiky vyšel v deníku L'Aurore v roce 1898. V něm obvinil hned několik nejvyšších velitelů armády z úmyslné snahy ututlat pravdu, obětovat Žida, a dokonce nechat beztrestně pobíhat skutečného špiona, který byl mezitím odhalen.

 A ponaučení? Strkat noc do cizích záležitostí se nevyplácí, ba co víc, často má takové jednání neblahé až katastrofální následky. Jenomže slepě konat dle rozkazů jiných bez poslouchání vlastního rozumu a svědomí nebo se tvářit, že o ničem nevím, to má ty vůbec nejhorší důsledky vždycky. Sama historie nám může poskytnout mnohé příklady a svědectví. A proto: „Vive la Liberté, Vive l'Égalité, Vive la Fraternité!“

84 %

Autor: Tereza Špetlíková | čtvrtek 11.2.2016 10:58 | karma článku: 8,52 | přečteno: 301x
  • Další články autora

Tereza Špetlíková

Chladnokrevně

Tentokrát možná ne tak překvapivé v závěru, ale zato emočně náročné, a to i v průběhu. Všichni víme, jak to může dopadnout, když se dívka zaplete se špatným hochem (někdy i opačně), ale až tak fatálně to končí snad jen málokdy...

24.2.2019 v 9:50 | Karma: 10,15 | Přečteno: 373x | Diskuse| Poezie a próza

Tereza Špetlíková

Robert Bryndza: Do posledního dechu (recenze)

Profesní i osobní život Eriky Fosterové pokračují a v tomto díle (v pořadí již čtvrtém) v obou dochází k dramatickým změnám, které jsme ale všichni tak trochu čekali.

21.1.2019 v 19:06 | Karma: 7,44 | Přečteno: 293x | Diskuse| Poezie a próza

Tereza Špetlíková

Kde domov můj: Příběh hymny

Známe ji všichni. Od vzniku Československa, které mělo nedávno krásné, kulaté výročí „narození“, je naší oficiální slavnostní skladbou, i když jako píseň existuje již od prosince 1834. Teprve před několika dny ale vyšla hymně...

9.11.2018 v 16:33 | Karma: 10,05 | Přečteno: 335x | Diskuse| Poezie a próza

Tereza Špetlíková

I TY můžeš být policistou!

Tramtadadááá!... Na vědomost se dává, že po hasičích k nám dorazili policajti! A ti se nás drží už hezky dlouho. Naštěstí i o nich vymyslelaZuzana Pospíšilová originální, kratičké pohádky ideální třeba jako čtení do postýlek.

7.11.2018 v 8:18 | Karma: 9,61 | Přečteno: 299x | Diskuse| Poezie a próza

Tereza Špetlíková

Padělatel Adolfo Kaminsky

Když budu hodinu spát, třicet lidí zemře... Životní příběh pravých hrdinů zůstává často utajen. Oni sami nemají potřebu ho vyprávět. Naštěstí existují zvídavé dcery.

12.10.2018 v 8:11 | Karma: 12,90 | Přečteno: 386x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Při rituálním obětování zvířat se v Turecku zranilo 16 tisíc lidí

17. června 2024  7:30

Na šestnáct tisíc lidí utrpělo v Turecku zranění, když v neděli při svátku obětování rituálně...

Do Česka míří tropické teploty i silné bouřky. Počasí ovlivní studená fronta

17. června 2024  6:54

Nový týden přinese do Česka tropické teploty. Už v pondělí meteorologové očekávají, že na některých...

Ind zadržený v Česku za plánování vraždy je v americkém vězení

17. června 2024  6:16

Indický občan Nikhil Gupta, který ve Spojených státech čelí obvinění ze spiknutí za účelem spáchání...

Kvůli konci uhlí krize nenastane. Jozef Síkela o jaderném tendru i dalším postupu

17. června 2024

Premium Česko nejspíše do roku 2027 přestane být čistým vývozcem elektřiny, protože jí víc bude...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 172
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 442x
Milovnice všech dobrých příběhů, beachvolleyballu, koček a klavíru!

 

Seznam rubrik