Samozřejmě tím nemyslím zlatý důl pro učitele nebo snad správní zaměstnance. Ti sem rozhodně nepřicházejí bohatnout. Ale přicházejí jiní zlatokopové: mailové schránky škol jsou plné nabídek vzdělávacích akcí.
DVPP. Před léty mnoho učitelů začalo svoje zkušenosti sdílet v roli lektorů dalšího vzdělávání. Mnoho se jich tehdy vystřídalo například na seminářích Přátel angažovaného učení. Vlastně se začalo tenkrát seminářům říkat „dílny“. Řada z těchto lektorů postupně odcházela ze škol, přestávali učit a zvolili si lektorování jako živnost. Příležitostí bylo především díky projektům z evropských fondů OPVK dost a dost, každý projekt měl totiž svoji vzdělávací část. Ale mnozí z těchto lektorů brzy vyčerpali možnosti svých zkušeností a začali prostě brát vše. Semináře na objednávku, semináře na klíč.
Tím se však postupně vzdalovali nejen své učitelské praxi na škole, ale především své učitelské věrohodnosti. Takové semináře najednou čpěly chladem a prázdnotou. Už to nebylo předávání osobních zkušeností, ale jen neosobních načteností. Bezprostřednost vystřídala rutina. Ale vzdělávací byznys jel a stále jede vesele dál. Lektoři hledají nová, právě ta frčící témata, nebo ta stará šikovně ukrývají do mimikrů nových názvů. Například kdysi oblíbené kritické myšlení (RWCT) dnes někteří lektoři prodávají v novém obale: třeba jako aktivizační metody v dějepisu. – A OPVK brzy vystřídá OPVVV...
