Pan Vladimír Kroupa napsal článek s názvem : Určitě se nemusím stydět za své rodiče… že se neupálili…
Článek je zajímavý a odráží autorův pohled na tuto smutnou událost. Mě spíše zaujala diskuze na téma "Palach" pod jeho i jinými články. Pan Kroupa v nich upozorňoval mimo jiné, že přehnaná mediální glorifikace tohoto zoufalého činu může najít své následovníky. A měl pravdu - Bohužel.
Čeho jsem se (jako nováček) doslova zděsil, byla agrese některých diskutujících vůči němu i mezi sebou. A jak už to bývá, ti, kterým došly argumenty, začali ty druhé urážet a nadávat jim do lhářů, podvodníků, rudochů apod. Ani jsem nevěděl, že se to zde může. Možná to bude tím, že je dělí obrazovka monitoru. Vždyť takto urážlivě a agresivně nehovoří ani chlapi mezi sebou u piva v hospodě.
A tak si říkám, . . . . . "Že by se hodně lidí hned po ránu, když se kouknou do zrcadla, vyděsilo, kdyby v zrcadle místo svého "nažehleného" obličeje vidělo odraz svého charakteru" . . . .
Mně osobně se takové mediální masírky občanů moc nelíbí, a jak na to zareagovali někteří jedinci, už dnes víme. Když už, tak bych to udělal jako u hrobů svých předků. Zapálím svíčku a tiše zavzpomínám na to dobré a na to, co ve mně zanechali.
Za chvilku bude výročí úmrtí (3. března) Karla Kryla. Kdyby lidé vytáhli své kytary a začali zpívat po celé zemi jeho písně. ....
Ano, byla by to nádhera! :)
