Nevím jak vy, ale já dostal za Letnou ... 15 000,-

Byli tři, chlapi jako hory. "Pojeď s námi, v neděli budou demonstrace na Letné, dostaneš na ruku patnáct tisíc."  Protože momentální pohyb financí na mém účtu  se rovnal EKG  člověka ve vegetativním stavu, souhlasil jsem.

V sobotu brzy ráno jsem sedl do dodávky, naložil ty tři Ocásky a vydal se přes Ťokův průsmyk směr Praha. Nepamatuji, že by bratři Ocáskové byli někdy malí, a to je znám od druhé třídy. Kupodivu, ten nejstarší byl z nich nejmenší, měřil  skoro 190 a jeho váha byla jen o trochu menší, malíček měl jako banán. Myslel jsem, že až budou plnoletí, že se uklidní a odstraní ze svého příjmení tu zdrobnělinu, mýlil jsem se. Ale jsou hodně stateční, nikdy v autě nepoužívají pásy, prostě se semknou a nenechají se zastrašit.

Po necelých dvanácti hodinách jsme měli těch dvě stě kilometrů za sebou a byli jsme v Praze.  Bratři Ocáskové už měli všechno zajištěno. Párky od Kosteleckých uzenin, klobásky dodal Krahulík, pečivo nám dovezlo auto z Penamu. Všechno se svezlo do jedné garáže a uzeniny se přes noc namočily do sto padesáti litrů slané vody. 

Ráno jsme začali vyrábět originální nápisy na prodejní stánky, jako například: "Domácí moravské klobásy", "Tyto párky nedělal Babiš", "Kup si HOT DOG - podpoříš Milion chvilek", "Nejezte koblihy, ale naše biopárky"  a ještě asi dalších pět takových přiblblých krávovin s hořčicí a kečupem. Já dělal pouze zásobovače stánků, protože prý neumím lhát. Osobně považuji párky za božský pokrm, protože pouze Bůh ví, co v nich je.

Odpoledne to začalo! Šílená spousta lidí se natěšeně valila ze všech stran. Podle policie jich bylo    200 000! Organizátoři to spočítali na 280 000! A Huawei jich měla přesně  283 121 i s rodnými čísly. Snědli všechny naše uzeniny, devět a půl metráku jich bylo, a to nepočítám tu slanou vodu. Můžu vám říci, byla to nádherná atmosféra! Všichni byli nadšení a někteří štěstím dokonce omdlévali. Tolik ponožek v sandálech pohromadě jsem ještě neviděl! Tribuna byla trochu daleko a nebylo moc rozumět, ale i tak měl největší úspěch jeden pán v hnědé košili a  bývalý komunista, který podepsal antichartu. Demonstranti byli úžasní! Například jedna polonahá holčička měla na zádíčkách napsané "Nenávidím Babiše" a její bratříček zase "Babiše zakopat do řepky" a jejich vtipně potetovaná maminka se hrdě usmívala. Pak tam byla poměrně velká skupinka chlapců s dredama a s cedulí "Místo řepky konopí". Kousek od jednoho z našich stánků byl hlouček fousatých zahraničních (asi) studentů, kteří odmítli jíst naše biopárky a skandovali Alláh Akbar! Alláh Akbar!

Nejsrdečnější a také nejhlasitější byli velice sympatičtí Romové, kterých bylo všude plno a ti se nenechali "Alláhem Akbarem" překřičet a za rytmického potlesku volali "Banga na Hrad! Banga na Hrad!" Sice politice nerozumím a všechny celebrity neznám, ale moc se mi mezi demonstranty líbilo. 

Všichni jsme se vraceli spokojení a šťastní do svých domovů. Patnáct tun odpadků po nás zůstalo. Doma bylo ale takové vedro, že jsem dal tchýni dokonce kostku ledu. Nalil jsem si dvě decka červeného a šel na balkon, a hle svařák!

Nemohl jsem tím horkem a pod dojmem silných zážitků usnout. Tak jsem si pustil ze záznamu znovu tu Letenskou demonstraci a začal počítat. Jedna ovečka, druhá ovečka třetí ....