Představujeme se vám

Majitelé domu odjeli na dovolenou a po návratu je čekalo překvapení. Paní Kosová a pan Kos zatím postavili v keři u terasy domu svoje nové obydlí a paní Kosová tam snesla vajíčka, která pečlivě zahřívala, zatímco pan Kos se staral o obživu své družky. Byla nejen nádherná podívaná, ale postupně bylo slyšet pípání, nejdříve slabounké, postupně nabývalo na hlasitosti. Krásný koncert, někteří ranní spáči však asi souhlasit nebudou.    

Nutno ocenit  péči pana Kosa o svoji rodinku, nejenže krmil, ale i chránil. Nejprve byl nesmělý, jakmile zahlédl někoho z majitelů, ale časem si zvykl a měl-li dojem, že na zahradě nechce nikoho vidět, rozhodl se pro rychlé a velmi nízké přelety nad hlavou majitelky domu, až jí cuchal její účes. Však měl napilno, uživit čtyři kosata není jen tak.

Nejdříve nás kosata maminka hodně zahřívala.

Byla jsme taková drobátka.

Spánek byl pro nás velmi důležitý.

Dobře jsme rostla.

Když se blížili majitelé keře, kde se nacházelo naše obydlí, maminka nás prostě přikryla křídlem, právě tak, jako když jsme měla jít spát.

Jenže my jsme taková neposedná a věčně hladová stvoření.

Jsme ráda, že nám peříčka  rostou velmi rychle a brzy se podíváme do světa.

Á! Tatínek Kos letí s tučnými červíky.

A také nám nosí třešně, pecky necháváme majitelům na terase. Víme, že nás milují a rádi po nás uklidí.

Rosteme jako z vody.

Už se chystáme na náš velký den, kdy poprvé vylétneme z hnízda a konečně uvidíme ten velký svět!