Z ukrajinského problému je už nějakou dobu problém mezinárodní. Nejedná se pouze o záležitosti Ukrajiny, ale přimíchala se nejdříve Evropská unie s Ruskem a postupně také další státy. Ty z regionu, i některé vzdálenější se snažily a snaží ústy svých diplomatů, ministrů (a někdy pozorovatelů) nějakým způsobem monitorovat nebo přímo ovlivnit situaci. Zatím se ale konflikt na Ukrajině nepřelil do zahraničí v podobě obětí.
To už však neplatí. Na konci minulého týdne se totiž konflikt rozrostl o minometný útok, který postihl ruský Doněck, jmenovce svého většího ukrajinského bratra. Během tohoto incidentu zemřel podle tiskových agentur (mimo jiné Interfaxu) jeden člověk a další dva byli zraněni. Městečko Doněck je vzdušnou čarou necelých sedmdesát kilometrů od míst bojů v Luhansku, od ukrajinských hranic ho pak dělí spíše stovky metrů než kilometry.
Problémem je otázka na to, kdo může incident nezávisle vyšetřit. Ruské úřady? Ukrajinské? Separatisti? Nebo snad představitelé OSN či Evropské unie? Odpověď na tuto otázku je jasná. Nikdo. Ani jedna ze stran se za současné situace nemůže pasovat do role nestranného, protože si incident a jeho okolnosti pokaždé vyloží po své, pouze ku svému prospěchu.
Není tedy (a asi ani nikdy nebude) jasné, kdo za tento útok zodpovídá, protože výsledky vyšetřování se dají pokaždé zpochybnit. Faktem však zůstává, že tím, kdo by z tohoto incidentu měl největší prospěch, je Rusko. To by totiž definitivně mělo pádnou záminku k otevřenému vojenskému vměšování do ukrajinských záležitostí. Pokud by někdo něco namítal, chrání Federace přece pouze své občany a jejich majetek. Co jiného přece v minulosti dělal Izrael či Spojené státy, které si jely zaválčit mnohem dál od svých hranic?
Nebyl by to navíc první případ, kdy státní aparát útokem sama na sebe získá záminku k protiúderu. Vzpoměňme si na začátek Zimní války, Gliwickou vysílačku a z těch novějších třeba na Irák a Husajnův režim s neexistujícími chemickými zbraněmi. Ve všech těchto případech se výše popisované stalo. A nejspíš to nebudou případy jediné.
Stejně tak ovšem mohl granát-zabiják pocházet z arzenálu separatistů. Nebo ukrajinské armády. Ta by sice byla šílená, pokud by takhle hloupě vyprovokovalo Rusko k akci, ale o schopnostech (či neschopnostech) ukrajinské armády, která podle čísel vypadá daleko nebezpečněji, než zřejmě ve skutečnosti je, už se toho napsalo taky dost. Je tak možné, že tragédii zavinila špatná mířidla. Nebo prostě hlupák se zbraní.
Z toho všeho plyne jediné. Nejenže se pravděpodobně nikdy nedozvíme, jak to všechno bylo a i výsledky vyšetřování budou jednou či druhou stranou trvale zpochybňovány. Ale stejně tak se na 99 a půl procenta nikdy nedozvíme ani to, jestli byl tento útok úmyslný či nikoli.
