Pasivita a ještě jednou pasivita

''Jaká je typická česká vlastnost''? I tato otázka padla při jedné z přednášek na fakultě kde studuji. Zajímavé téma, usoudila velká část přítomných a pustila se do debaty. Někdo vyzdvihoval to dobré jako například pohostinnost, vtipnost, otevřenost a jiné. Jiní však byli méně pozitivní a vyskytly se tak názory, že klasickou českou vlastností je lakota, omezenost či bezohlednost.

Osobně si myslím, že vlastnost skutečně česká je pasivita. Naprostá většina obyvatel této země (musím se přiznat, že včetně mě) nadává na politiku. Ovšem aby se lidé aktivně zapojili do dění či se snažili něco změnit ať už kolem sebe nebo i ve větším, to je nehne.

Vidět je to například na volbách. Ty jsou tu v podstatě od toho, aby člověk nemohl mrmlat něco v tom smyslu že se ''nedá nic ovlivnit''. A přesto je volební účast obvykle kolem těch padesáti, maximálně šedesáti procent oprávněných voličů. Hodně zvláštní čísla na to, že tolik lidí nadává na českou politickou scénu. Na jednu stranu to totiž, díky řadě pejorativních výrazů spojovných s vrcholnými politiky, vypadá, že lidé nejsou se situací vůbec spokojeni. Když však přijde čas na skládání účtů, spousta z oněch nespokojenců zůstává doma.

Vymlouvat se jen na rezignovanost je hloupost. Jde zde často sice i o apatii zapříčiněnou znechuceností z dění. Na druhou stranu je to však zakořeněná pasivita a nechuť k jakémukoli angažování ve společnosti, protože se s ním nesetkávám pouze v souvislosti s politikou, ale například i se sportem, děním v různých organizacích a kolektivech. Chvílemi se mi zdá, že se z pasivity stala nemoc přenášená vzduchem. Jak jinak vysvětlit tolik ''nakažených''?

Autor: Michal Sobecký | středa 29.8.2012 14:41 | karma článku: 11,73 | přečteno: 998x