Pusťe si televizi, otevřte noviny, podívejte se na zpravodajský server. Všude jen Ukrajina, Rusko a Vladimír Putin, který obhajuje své kroky, které ale vlastně ani neudělal. Nebo ano?
A zde se dostáváme do problému. Co je vlastně o dění na Ukrajině pravda? Nikdo neví. Na diváky a čtenáře se dál a dál valí laviny informací. Někteté důvěryhodné, některé méně. K některým se ani nedostaneme. A často se dostáváme k informacím, které jsou k sobě přímo v rozporu.
Jednou se dozvíme, že na jisté město na Ukrajině se valí kolona ukrajinských vojenských vozidel. Později se dozvíme, že kolona není nebo že její část skončila v rukou Rusů. Kteří ale podle jiných médií na území Ukrajiny nejsou a už vůbec neovlivňují dění na východě této země.
Ano, kdo má vlastně pravdu? Problém je, že to asi nikdo neví, snad jen ti, kteří jsou na místě, dění vnímají a jsou také u rozhodování o něm. Jenže těch je hrstka. Dříve se věřilo, že zasvěcený okruh lidí se rozšíří právě díky médiím. Jenže ukrajinská krize ukazuje něco docela jiného. A to, že pravda je ještě křehčí a i v době moderních všudypřítomných prostředků komunikace je prakticky nedosažitelná.
Jsou lidé, a není jich málo, kteří si tohle uvědomují. V důsledku se pak snaží prosívat a interpretovat zprávy po svém. Jenže co vlastně dělají? Pouze zprávy, které v médiích dostanou přizpůsobují tomu, co ví nebo co si myslí že ví. Z faktů se tak lehce stává názor založený na zkušenostech a hodnotách.
Kdo tak zatím, kromě mrtvých a raněných (skutečných i údajných) situací na východě a jihovýchodě trpí nejvíc, jsou média a jejich posluchači, kteří si uvědomili, že ani na začátku 21. století není možné zjistit a věrohodně ověřit, co se děje pár set kilometrů od jejich domovů. A pokud mají problém dozvědět se o takto "vzdáleném" dění, neplatí to samé i o tom, co se děje hned za našimi humny?
