O démonech a jiných strašidlech

Je známo, že každý máme v sobě temnou i světlou stranu naší duše a je jen na nás samotných, jaké stránce dáme přednost. Ale víte, že někteří démoni chodí i mezi námi? Nebo mě šálí zrak? Tak jak to vlastně je.....

Odnepaměti se říká, že ženu na zem nastrčil sám ďábel. Krásná a chytrá žena dokáže muže natolik pobláznit, že ho zbaví i zdravého rozumu. Ale také se říká, že neexistují nebezpečné ženy jen slabí muži.

Ale i takový vcelku seriózní, na první pohled milý a přátelský, muž může být pařátek ďáblův. Stačí ho jen chytit.... Ať žena či muž, čím to, že nám jsou ti lidé tak nebezpeční? Samozřejmě, že jsou to obyčejní lidé z masa a kostí jako my, jen v nás docela úspěšně probouzí naše vlastní démony. Je přirozené, že kde je vášeň je i nenávist, kde je přátelství je i zrada, a tak bychom mohli pokračovat dál a dál, ale bohužel jsou mezi námi i tací, kteří tu temnotu naší duše probouzejí zcela úmyslně. Podporují nás v našich neřestech, oslabují vůli, šimrají ego na tom správném místě, prostě dolují na povrch veškeré naše slabosti, o kterých obvykle nemáme ani ponětí, a které pak bezostyšně využívají ve svůj vlastní prospěch. Samozřejmě, že čím jsou ti lidé inteligentnější, tím rafinovanější je jejich manipulace. S úsměvem nás vedou cestičkou do pekel s nadějí, že se tam všichni jednou setkáme. Ale dobře nám tak! Je to přeci naše cestička do pekel, naše slabosti, naše volba. Vlastně bychom jim měli poděkovat. Díky nim si totiž uvědomujeme své vlastní slabosti a stáváme se tak silnější. Postupujeme tak na svém vývojovém žebříčku. Ale co jejich vývojový žebříček?

Já osobně se domnívám, že jde vesměs o lidi velmi charakterní. A zřejmě proto, že sami selhávají, dělá jim dobře, když selhávají i ostatní. Mylně se totiž domnívají, že naše vlastní slabosti ospravedlní ty jejich. Že tak na chvíli uleví vlastnímu svědomí. Uchlácholí své vlastní démony. Trvale je tím však nezaženou. Své démony si totiž každý musíme zahnat sám. Alibisticky házet vinu na druhé nikomu nepomůže.

Takže přeju nám všem, aby, až se na sebe podíváme do zrcadla, nám z nás nebylo špatně. Protože....protože člověk musí žít především sám se sebou.