V prostoru se zešeřilo více než obvykle a kolem vyděšeného vejčitého objektu se náhle objevily milióny agresivních vetřelců. Někteří už naráželi na jeho nedobytný povrch, někteří se k němu teprve řítili neskutečnou rychlostí. Vyděšené vajíčko ucukávalo na všechny strany a odpalovalo vetřelce, seč mu síly stačily...
„Pusť nás dovnitř!“ křičely vzteky rozdráždění ocásci.
„Běžte pryč!“ natahovalo vajíčko strachy, neboť bylo ještě mladé a takovými útoky nezkušené. Tím zemětřesením a tou invazí, kterou zažilo, bylo v šoku.
„No tak, neboj se. Uvolni se,“ šeptal vemlouvavým hlasem jeden vetřelec a pokoušel se o hypnózu. Neúspěšně.
„No to teda neuvolním!“ houklo vzdorovitě vejce a našpulilo své stěny.
„Tak hergot nedělej fóry!“ houkl na něho jeden z davu a další se přidal „Ta ženská co nás sem pustila, taky žádný nedělala!“ A vrazil do něho.
„Běžte do hajzlu!“ zařvalo vzteky vejce a svým tlustým objemem je odmrštilo co nejdál to šlo.
Ostatní spermie zděšením couvly. Vypadalo to, že tahle nafouklá koule ovládá asijské sporty!
„Chci vidět propustku!“ houklo na ně vejce, které už dozrálo. Celkově i vzteky!
„Celý plný plato nedotčených antikoncepčních prášků sem nedostaneme,“ pokusil se nesměle jeden mrskající se primitiv.
„No tak z tebe by byl pěknej debil!“ Změřilo si ho pohrdavě vejce a ostře dodalo „Odpal!“
Náhle zaslechlo signál, který mělo domluvený s kukačkou, která ohlašovala čas. Čas pro početí. Její mladá paní byla připravena.
„No tak dobře,“ řeklo už poněkud smířlivěji vejce, neboť kukačka – to už byla nějaká autorita! „Tak do řady!“ řeklo velitelským tónem vajíčko před oplodněním a dodalo „A ukažte váčky!“
„To přece nemůžu,“ pípla potichu spermie, když se vejce drze snažilo zmocnit její genetické výbavy.
„Co nemůžeš??“ zahučelo zlověstně. „Tady jste v mém vesmíru! Tady se dějí zázraky! Abych vás zase neposlalo tou černou dírou nazpátek!“ pohrozilo jim. „Rozkazy tady vydávám já a vy si važte toho, že jste byli vybráni! Řeklo jsem to dost zřetelně??“ zahřmělo vejce a muselo se dvakrát otočit kolem své osy, aby se uklidnilo a vzteky neexplodovalo! Vysypaný probraný váček odhodilo znechuceně stranou.
„Ženské pohlaví!“ vykřiklo šokovaně. „Mám tady objednávku na chlapa!“ přetlumočilo příkaz své paní. „A pořádného!“ dodalo ostře. „Fotbalistu!“ diktovalo si podmínky přijetí a pozorně si měřilo zděšené, mrskající se ocásky.
„Výška 17O,“ rentgenovalo pozorně další DNA, „váha 90,“ zakřenilo se, „ploché nohy,“ zamračilo se, „nerozhodné chování,” zděsilo se, “neschopnost reality a senná rýma!” vykřiklo. Asi mě šlehne! Zakymácelo se zhrouceně. Tak takovým jedincem by se mělo potřísnit? Přece není padlé na hlavu, překulilo se. Proč proboha zrovna na něho to vyšlo? Litovalo se.
A s ním i milióny vyděšených spermií.
Jestli brzo nenajde vhodného a rovnocenného jedince asi vybuchne!
Deset tisíc spermií náhle dostalo fóbii z uzavřeného prostoru a dalších tři sta třicet pět tisíc z případného atentátu! Koho by kdy napadlo, že to vejce je sebevrah! Spermie začínaly propadat šoku a prosit o zproštění takového náročného úkolu. Ocásky se jim zděšeně svíjely před vajíčkem a prosily o propuštění.
„Proč mi sem proboha posílají takové mrzáky??“ zahřímalo si pro sebe vejce a udělalo z jedné šťávy skluzavku, na které je poslalo nazpátek „Blbci,“ odfrklo si znechuceně, „tady měli šanci na přežití – tam chcípnou!“ Jakoby nevěděli, že ten vesmír za černou dírou není přizpůsoben pro jejich život!
Když vyděšené a polomrtvé spermie konečně zalil jas z velkého prostoru a ony zalapaly po čerstvém vzduchu, rozprostřel se nad nimi zlověstně bílý papírový kapesník. Se zděšením sledovaly, jak se ta plachta nad nimi uzavírá, a pak byly přítomny vraždě. Vlastní vraždě! Ta jediná žena jejich života jim zakroutila krkem. Neprošli výběrem – povzdechla si Jolana pro sebe, když házela papírový kapesníček do záchoda.
Vejce, které muselo okolnostmi předčasně dozrát, přestože si chtělo dopřát delší čas, si prohlíželo své potenciální partnery k děložní souloži. Vypadalo to bídně. Bylo opravdu přesvědčeno, že pokud nenajde vhodného dárce s ideální genetickou výbavou, nemá cenu žít a ono ukončí svůj život! Vypadalo to, že to vědí i ti, co se tak nadšeně ucházeli o jeho ruku. Pár jich dokonce nadšením zvolilo jiný směr.
„Tak další!“ zahřmělo a prohlíželo si už asi dvoutisící druhý váček. Byla to slabota. Vejce si zálibně prohlíželo ty nejstatečnější ze statečných. Obdařilo je vlahým pohledem a svůdným úsměvem, zatímco jim šťávy opatrně pomalinku rozleptávaly jejich váčky s důležitými informacemi. Pak se zakřenilo a opět začalo provádět důležitý výběr potenciálního potomka Jolany a Pavla.
„To se přeci musí pořádně vybrat, ne?“ mumlalo si pro sebe, když vyřadilo jedince s nedostatečnou výbavou vlasových kořínků. Pak se zastavilo u dalšího, které vypadalo na potenciálního génia, a hluboce se zamyslelo. Kdyby se nějakým způsobem odchýlil, což je věc mezi nebem a zemí, mohl by se z něj stát debil! U těchhle případů jsou moc tenké hranice! Vzpomnělo si na rychlokurs psychologie, které muselo v zájmu lidstva podstoupit.
„To je vo hubu!“ mumlalo si vejce a raději poslalo toho potenciálního génia po šťavnaté skluzavce Jolaně rovnou mezi nohy.
Zrovna když vyřazovalo další potenciální dítě s modrýma, rybíma očima, ke které, jakožto barvě, mělo bytostný odpor, zaslechlo slabý hlásek.
„Počkej, počkej!“ ozývalo se zdáli. Postupně hlas nabýval na intenzitě a před diktátorským vejcem se objevila zdrchaná spermie, která se k ní řítila a volala „Počkej!“
Vajíčko se zarazilo a prohlíželo si kmitající se ocásek, který si to k ní šinul, sotva dech popadal.
„Co chceš?“ houklo vejce. „Mám málo času!“ podívalo se nazpátek, už jen na hrstku vyvolených.
„Mám pro tebe důležitou informaci!“ snažila se jí upoutat uhnaná spermie.
„Fakt??“ podivilo se vejce a zbystřilo. „Tak povídej,“ řeklo dychtivě, neboť překvapení zbožňovalo.
Spermie začala něco huhlat, ale vajíčko jí ne a ne rozumět.
„Co říkáš??“ natáčelo se do všech stran, aby zachytilo její zprávu. Nedodrželo tak předepsaný prostor mezi ním a spermií, který je určen ve vyhlášce o nechtěném těhotenství, a když už byla spermie téměř u něho, nezvládla brždění a její bičík projel jejím vnitřkem.
Vajíčko se šokem zakymácelo.
Spermie se šťastně usmála a triumfálně řekla „Bude z tebe dítě!“
