Nedokončená ...

Na svatbě kamarádky Marti se mě její spolužáci ptali: píšeš ještě? Odpověděl jsem:10 let ani čárku. O flašku slivovice později mě napadlo: proč? A pár dní na to jsem během 16-ti hodinové šichty v rachotě napsal Až já jednou ...

NEDOKONČENÁ  .....                                                                               ( 2003 )

-

Až mi čas – zlomí hlas,

až mi stříbrem vzkvetou skráně,

až kdejaký zhoubný zánět

bude tělo užírat.

-

Až se můj dech – na vyprahlých rtech

bude mísit s pachem dezinfekce,

až strávím všechny podrazy a lekce,

až budu rád, že jsem rád.

-

Dej Bůh ať řeknu si:

užil sis, litovat nemusíš

a když, tak jen toho co jsi nezkusil,

těch promarněných chvil.

-

Až mě zradí – hříchy mládí,

přivyknu bití kostelních zvonu,

až nahlédnu za oponu,

až slevím ze zásad.

-

Až mi ztvrdnou játra – mozek zchátrá,

až pozbudu paměť sloní,

co bylo včera, co vloni

až závěť budu psát.

-

Dej Bůh ať řeknu si:

užil sis, litovat nemusíš

a když, tak jen toho co jsi nezkusil,

těch promarněných chvil.

-

Až mě smutný smích – v očích tvých 

naplní poznáním a nostalgií

rozpaky neuměle skryji,

za pár ironických vět.

-

Dej Bůh – ať na místo toho

řeknu jen ...

jsi na pomezí reality sen

záblesk ve tmě tmoucí

láska minulá

               přítomná

                       i budoucí.

-

Až já jednou …                                                                                              2017

-

Smrt do života vnáší – jistá pozitiva.

Bylo to tak vždycky – prostě odjakživa.

-

Až já jednou umřu, jó to bude gól.

Nebudu už muset, chlemtat alkohol.

Nebudu už muset, lézt na veliké hory .

Se syny hrát si na vojáky, se ženou na doktory.

Nezměkne mi mozek a neztvrdnou mi játra.

Nebude mě okrádat ta politická chátra.

-

Až já jednou umřu, tak to bude slávy.

Nebudu už muset, si dát ani prda trávy.

Nebudu už muset, držet přísnou dietu.

Dumat proč se Čína, sere do Tibetu.

A proč se vůbec vedou války, kvůli víře, ropě, bídě.

Vždyť zblízka i z dálky, jsme vesměs stejní lidé.

-

Až já jednou umřu, už aby to bylo.

Bance dlužím tři mega, kámošovi kilo.

Nebudu už muset, pak nikdy jako ty.

O půl čtvrtý ráno vstávat do rachoty.

S paličatostí berana, s kravaťáky nervy ztrácet.

Večer semletej jak sekaná, zas se domů vracet.

-

Až já jednou umřu, hej to bude boží.

Ňákej mladej floutek o tom jistě píseň složí.

Že jsem v sedle kola, patřil k horšímu průměru.

Byl vždy na špatným místě, když došlo k průseru.

S Tomem, Majkym, Jirkou, sváděl boje plné emocí.

Však proslavil se jen sbírkou, úrazů a nemocí.

-

Až já jednou umřu, jak v Hollywoodským bijáku.

Rozprašte můj popel, tam u nás na Kraličáku.