Sexy seznamka pro zadané (Tvoje hvězda & Big Mig)

Laura utekla od despotického manžela ke kamarádce Markétě. Richard prosil, omlouval se, sliboval, vyhrožoval a nakonec poslal sms, že jestli se nevrátí, skočí pod vlak. Marky mu z Lauřina mobilu poslala odkaz na jízdní řád vlaků.  

SEXY SEZNAMKA PRO ZADANÉ IV. (Tvoje hvězda & Big Mig)

Včera jsem se koukala na porno, bylo to úžasně inspirující. Líbily se mi obkladačky v koupelně, jak je vymalovaná kuchyň a povlečení v ložnici.

Chtěla bych najít muže, který ví jaké: i y se píše ve větě: Jsem nadržený dobytek.

Hledám muže pro vztah na dálku. Zblízka mě nikdo nechce.

Richard se rozhlédl po pláži a když viděl, že jeho žena Laura dovádí s dětmi ve vlnách krétského moře, přesunul se do stínu slunečníků na terase hotelu. On sám do moře chodil výjimečně a spíše z donucení, kvůli dětem. Dával raději přednost hotelovému bazénu a hlavně baru. A taky společnosti překladatelky Moniky. Ta byla na dovolené se stejnou cestovní kanceláří, a protože ani jeden z nich příliš neholdoval vodním či sportovním radovánkám, díky vášni pro knihy našli rychle společnou řeč. A na čtení už jim nezbýval čas. 

„Krásný den, Vám přeji, Moniko,“ spustil Richard poté, co se narovnal, zatáhl břicho a vypnul hruď.

„I já Vám, Richarde,“ oblažila ho z polohovacího lehátka úsměvem Monika a doufala, že ty plavky, co si včera koupila, jí seknou. Vrchní díl vyzdvihoval její bujné poprsí a drobnou celulitidu zakryla šátkem uvázaným kolem beder.

V přátelském hovoru takto trávili již čtvrtý den dovolené a jejich diskuze byly, přes počáteční zdvořilostní fráze a opatrné našlapování, víc a víc otevřenější. Nikoli ovšem upřímnější, neboť oba se snažili na toho druhého zapůsobit. A tak neříkali celou pravdu a nic než pravdu.

Je potřeba přiznat, že ani jedno manželství nebylo bez mráčku. V případě toho Moničina bych se nebál použít frázi: přeháňky nebyly ojedinělé.

Podle Moniky vše odstartoval Pavlův nezájem o ni. Většinu volného času trávil se synem, s nímž sdílel zálibu v cyklistice a na Monice se svezl sotva jednou za měsíc. A ona se cítila odstrčená, nedoceněná. Takže když ji na vánočním večírku nabídl svezení na své trubce kolega Milan, bylo zaděláno na průser. Ženy, když se zamilují, tak pálí mosty, a proto Monika prvního května Pavlovi oznámila, že ho opouští. Lásky čas ji poněkud zhořkl, když to jako druhému oznámila Milanovi a ten se ji zcela vážně zeptal: jestli se náhodou neposrala?

Až poté prozřela a zjistila, že Milanovo romantické šveholení nebylo motivováno ničím jiným než touhou si pořádně zašukat s naivní čtyřicítkou. Takže se Monika zase vrátila domů s vysvětlením, že si to rozmyslela.

Pokud její manželství s Pavlem bylo předtím v krizi, tak poté už bylo ve stádiu klinické smrti.

Podváděný manžel jí řekl, že se chová jako kráva a dál žili vedle sebe nikoli spolu.

Monika mu to o pár měsíců později během hádky vyčetla, „řekl jsi o mně, že jsem kráva!“

„To jsem nikdy neřekl!“ hájil se Pavel.

„Co kecáš!“ vyštěkla na něj, „moc dobře si to pamatuji!“

„Řekl jsem, že se chováš jako kráva, a to je rozdíl,“ poučoval ji Pavel, což ji rozpálilo ještě víc.

Nemáte to lehké, Moniko,“ politoval ji Richard, když mu vylíčila svou verzi příběhu, kde mnohé zůstalo nevyřčeno.

Richard se jí na oplátku svěřil se svým žalem. Zatímco v Moničině verzi byl ten zlý její nevšímavý muž, u Richarda to byla samozřejmě jeho žena Laura. Podle váženého profesora by měla Laura, po vzoru Hester Prynnové z románu Šarlatové písmo, nosit na šatech vyšité písmeno A. I když v našich českých poměrech by možná neškodilo zajít v abecedě ještě dál.  Slušelo by jí i C. Cejch cizoložnice, coury, cuchty nebo B běhny či P poběhlice. Laura byla Richardovou bývalou studentkou a vzhlížela k němu podobně jako Líza Doolittlová k Henry Higginsovi v divadelní hře Pygmalion. Vzhlížela k němu, a přitom byla dlouho slepá a neviděla, že Richard je egoista a sobec.

Ve všem chtěl mít větší podíl. Pro jiné se nenarodil. Sám neuměl ničeho se vzdát. Jen ostatní za nos vodil. Myslel na to, kudy chodil. A jen sebe upřímně měl rád. Každou větu začal slůvkem já. Každou větu končil slůvkem já. Já, já, já jenom já. Já stačím si sám. Já se mám.   

Když psal Zdeněk Rytíř text písně pro Olympic, nelíbal ho Richard jako múza na čelo, ale budoucí povahu tehdy ještě malého chlapce vystihl přesně. Za distingovaným projevem se skrýval narcis a manipulátor. A Lauře to došlo, až když mu oznámila, že je podruhé těhotná.

„Odpověď, „a s kým toho bastarda čekáš?“ by se rozhodně neumístila v top ten nejlepších reakcí na šťastnou událost. Richard Lauru podezříval tak dlouho, až ji nakonec zahnal do cizí náruče. Ale bylo to až dlouho po narození dcery. Tehdy už žila v neustálém stresu, co jí nebo dětem Richard vytkne. Když si Lukáš s Gabčou doma hráli, směli mít vytaženou pouze jednu hračku a tu hned jakmile s hraním skončili, museli uklidit. Když Laura vylezla ze sprchy, mohla si být jistá, že než otře zamlžené zrcadlo, přilítne do koupelny Richard, aby převěsil ručník na sušáku. Buď byl trošku zmačkaný nebo nelícovaly rohy. Pokaždé něco našel. Špatně srovnané hrnky (jedno ucho nalevo, druhé napravo) na poličce v kuchyni, pohozená podprsenka na pračce. Pro spontánnost nebylo v jejich domácnosti a životě místo. Když byla Laura jako mladá holka do Richarda ještě zamilovaná a on kvůli těmhle prkotinám vyváděl, vždycky se smála a nezřídka přidala ironický komentář, „ano, tati, já se polepším.“

Ale soudě podle jeho reakcí se nepolepšila a děti byly v tomhle po ní.  

Její románek praskl v momentě, když milenci psala zprávu a do toho jí volala tchýně. S nechutí hovor přijala a přesně věděla, co bude následovat. Tchyně chtěla vždy mluvit s Ríšou nebo o Ríšovi, ale jemu nikdy nevolala, protože ho nechtěla rušit od důležité práce. Laura už jich obou měla plné zuby a tak, než aby odpovídala na všetečné otázky, vrazila svůj mobil Richardovi do ruky. Jakmile Richard domluvil a zavěsil, spatřil doručenou zprávu od milence. Jeho pečlivě budovaný obraz se v tu chvíli zhroutil jako domeček z karet. Laura čekala, že ji vynadá, zmlátí, vyhodí z domu, ale on se psychicky sesypal. A tak se z dříve domýšlivého, arogantního samožera stal zlomený, ufňukaný slaboch. Lauřina máma umřela, když ji bylo sedmnáct a otce pořádně neznala, a tak když už to konečně prasklo, sbalila Lukášovi a Gábince pár nejnutnějších věcí a odstěhovala se k nejlepší kamarádce Markétě. Richard postupně a potupně prosil, omlouval se, sliboval, vyhrožoval. Vyhrožoval, že Lauru zničí, pošpiní, připraví o děti. Když viděl, že nic z toho nezabírá, změnil taktiku a začal ji citově vydírat.

Laura seděla s Markétou nad šálkem kávy, když ji přišla od Richarda zpráva. Poté co si ji přečetla, jí mobil vypadl z ruky na desku stolu a začala brečet.

„Píše, … že skočí … pod vlak,“ vymáčkla se mezi vzlyky. „Marky, co mám dělat?“

Markéta popadla její mobil a v mžiku Richardovi odpověděla.

„Cos mu napsala? Rozmluvilas mu to?“ vzhlédla k ní s nadějí Laura.

„Poslala jsem mu odkaz na jízdní řád vlaků.“

„To pro vás muselo být strašně těžké, Ríšo,“ položila mu soucitně prsty na hřbet ruky Monika.   

„Ale zvládl jste to, jste skutečný charakter.“ I Richard svůj příběh „lehce“ poupravil, neboť pravda nikdy tak dobře nevyzní. V jeho podání se Laura připlazila s prosíkem zpátky a on jí velkoryse odpustil. Byť jizvy na duši to samozřejmě zanechalo. Ale kvůli dětem, které nade vše miloval, přijal tu rajdu zpět.

Během jejich svěřování se slunce pomalu přemístilo na západ a jeho intenzita pozvolna slábla. Oproti tomu intenzita vzájemné náklonnosti mezi Richardem a Monikou zesílila. Ač oba dovolenou trávili se svými zákonnými partnery a dětmi, cítili jisté osudové souznění a nezpochybnitelnou přitažlivost. Okolní svět jako by neexistoval. Toužili po dalším střetnutí tváří v tvář a hlavně o samotě. Jenže ten večer nemohla Monika, neboť slíbila synovi, že si s ním zahraje Ubongo, a další večer měl pro změnu Richard průjem. A vyznávat se ze svých citů zkroucený jak paragraf s křečemi v žaludku, mu nepřišlo dvakrát důstojné. A tak jim zbývaly jen letmé pohledy při snídaních a večeřích a odpolední siesty ve stínu slunečníků. V knihách, které si sebou nosili jako kamufláž, přečtených stránek nepřibývalo. Nakonec zvolili ten nejvíc nápadný způsob, jaký mohli.

„Do posilovny, tati? Vždyť nemáš svaly?“ podivil se Lukáš.

Podobná byla i reakce Moničina manžela Pavla. „Říkal jsi, že tě nepřitahuju, tak s tím chci něco dělat,“ předhazovala mu Monika. Pavel jí skutečně řekl, že s ní nechce spát, protože ho nepřitahuje, ale nemělo to co dělat s tím, že v manželství přibrala dvacet kilo. Bylo to spíše dáno změnou v jejím chování. Díky tomu, že ho neustále peskovala, shazovala a vylévala si na něm vztek, se mu totálně zprotivila. Téhle proměny si Monika byla vědoma. Zatímco ona byla zodpovědná, akurátní a úzkostlivá, Pavel byl lehkomyslný pohodář. Na počátku jejich vztahu se přitahovali jak dva magnety s opačnými póly, ale postupem času kouzlo zamilovanosti vyprchalo a šeď a nuda všedních dní Pavla ničila. Když ho Monika podvedla, uvědomil si, že ji skutečně zanedbával a po incidentu s krávou se snažil jejich vztah zachránit. Dělal všechny ty věci, co dřív dělat odmítal, ale mělo to přesně opačný efekt. To, že najednou myl nádobí, uklízel po sobě věci, doháněl staré resty, co se týče oprav v domácnosti, zajímal se o to, jak se cítí, Moniku neskutečně iritovalo.

„Vždyť jsi chtěla, abych se změnil?“ připomněl jí její vlastní slova.

„Celá léta jsem chtěla, aby ses změnil a nešlo to,“ vyčítala mu, „a teď to najednou jde? Když to nešlo předtím, tak teď už to nechci!“

Později svou vrtošivost sváděla na hormonální proměny, na to, že se jako žena hledá. Toto vysvětlení mu předložila, když prováděli jarní úklid kolem domu.

Pavel, který se odjakživa vyhýbal hádkám, už ty výlevy neunesl a prvně v životě na Moniku zařval, „co to zase meleš za hovna! Já už tě mám vážně plné zuby!“ Načež se sehnul a sebral ze země kámen. „Mám chuť tě umlátit k smrti a zakopat tady na zahradě! A to jsem zvědavej, kdo tě pak najde?!“

Monika zalapala po dechu a dva kroky ustoupila, „a co mám dělat, abys mě nezabil?“

Pavel rozpačitě pokrčil rameny, neboť si uvědomil, že to přehnal. „Co asi … sesbírej všechny kameny v okruhu jednoho kilometru,“ snažil se nastalou situaci zlehčit.

Monika, kterou jeho slova bolestně zasáhla, přikývla. „Tak já asi začnu těma velkýma a ostrýma.“

Hotelová posilovna se nakonec ukázala jako ideální místo pro schůzky budoucích milenců. Neboť i přesto, že byla klimatizovaná, nikdo neměl potřebu mučit své tělo na posilovacích přístrojích uprostřed letních veder. A tak tu měli soukromí a mohli se navzájem věnovat jeden druhému. Jen, a to si musíme přiznat, to nebyla úplná hitparáda. Monika, poučena z předchozích nezdarů, byla obezřetnější v projevování svých citů a už se nechovala jak zamilovaná puberťačka a profesor Richard byl od přírody distingovaný. Nakonec se ale k meritu vášně propracovali.

Jeho horké dlaně přejížděly od boků směrem výš k ňadrům. Osedlala si ho v poloze na koníčka a z jeho vzdechů poznala, že pokud bude dál přirážet se stejnou náruživostí, vybuchne, jak sopka Vesuv. Jen ta erupce nezpůsobí zkázu Pompejí, ale vlije jí do vagíny novou naději. Naději, že našla chlapa, který ji bude milovat takovou jaká je. Se všemi nedostatky, které tolik vadily jejímu muži. Milovali se už po dvaapadesáté a ona se ho pořád nemohla nabažit. Prohnula se v zádech, zaklonila hlavu a hlasitým sténáním mu dávala najevo, že se jí moc líbí, jak ji nasliněným palcem dráždí poštěváček. Přestala přirážet a soustředila se jen na sebe a tsunami ve svém klíně. Když obě „přírodní katastrofy“ odezněly, schoulila se na hruď zpoceného a příjemně znaveného milence. 

Od dovolené na Krétě uplynulo čtrnáct dní a jejich šílený plán fungoval překvapivě dobře.

Monika a Richard v sobě skutečně našli zalíbení. A včera měli druhé tajné rande po návratu do Čech.

Když Lauru (pod nickem Tvoje hvězda) před rokem na Seznamce Pavel oslovil, jako Big Mig (což byla přezdívka hrdiny jeho dětství cyklisty Miguela Induraina), ani ve snu ji nenapadlo, že se ve čtyřiatřiceti bláznivě zamiluje. Jenže se stalo a ani jeden z nich nevěděl, co si s tou skutečností počít. Poté co viděli, jak Richarda zpola odhalená nevěra semlela, a při vzájemném svěřování odhalili přednosti i slabosti svých zákonných protějšků, seznali, že by se k sobě Richard s Monikou výborně hodili. A odtud byl už jen krůček k naplánování společné dovolené. Kde jim dopřáli čas a prostor se seznámit. Některé páry pro sebe prostě nejsou stvořené a jiné zase ano.

Předchozí díly Sexy seznamky pro zadané:

Mr. Andre & nesmělá romantička Nikola

https://snitily.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=800440

Eli & Něžná se zálibou v BDSM

https://snitily.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=801484

Hledám milenku pro manžela Standu

https://snitily.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=801809