Cti otce svého ...

CTI OTCE SVÉHO ...                     (1998)

.

Z tmavého průchodu čpí špína, zápach.

Sto důvodu k odchodu cítím teď v patách.

.

Přesto touha je ve mně, vlézt do díry krysí,

vždyť v tomhle domě bydlel jsem kdysi.

.

Paměti děsivý, zdi mohly by vyprávět,

kdo vůli se protiví, své musí si vytrpět.

.

Do tmavého průchodu vítr sníh vhání,

už mám se k odchodu, když v tom zakašlání.

.

FUJ!

Co že to znamená, jen tolik vám povím,

postava schoulená do hadrů a novin.

.

ČLOVĚK!

Co ve smrti našel svůj jediný cíl.

Chrapot a kašel, poslední zbytky sil.

.

Rozdal se věru, už nezbylo nic.

Zbytky charakteru u popelnic.

.

Říká mi synu, dlaň mou si žádá,

pak přiznal se k činu, pro který strádá.

.

Měl děti své rád, byl důvěřivý, hodný, milý.

O jeho domov a hrad, ho ti smradi připravili.

.

OTEC!

Co ve smrti našel svůj jediný cíl.

Chrapot a kašel, poslední zbytky sil.

.

Tak rozdal se zcela, ne jak mnozí.

Ta budoucnost skvělá ho neohrozí.

.

A co jeho děti? Stěží budou se ptát,

proč zbytky ze smetí zahání hlad.

.

Zaplatil draze, co nikdy neodčiní.

Tak proč jen házel … perly sviním?

.

Příště: La petite mort - Malá smrt (slangově orgasmus)

Mé předchozí básně a texty naleznete zde: https://snitily.blog.idnes.cz/?us=110180