Martin Bursík spoluzodpovídá za emisní zátěž Česka

Někdejší předseda dnes naprosto marginální Strany zelených a exministr životního prostředí vlády Mirka Topolánka Martin Bursík vyslovil podporu probíhající klimatické stávce některých českých vysokoškoláků. Mají chtít konec uhlí. 

Podle jeho interview pro Český rozhlas by klíčovým požadavkem studentů mělo být brzké skoncování s využíváním uhlí v energetice. „Rok 2033 je strašně pozdě a v rozporu s vědou. Ať je to do roku 2030, myslím, že výrobu elektřiny z uhlí dokážeme nahradit fotovoltaikou,“ řekl Bursík v egyptském Šamr aš-Šajchu, kde je poradcem české delegace na klimatické konferenci OSN.

U Rudého moře v Egyptě je určitě i teď hezky, ale sluneční svit už nemůže být tak silný, aby Martinu Bursíkovi způsobil úžeh a zmatení mysli. I z Egypta by se mohl ex-ministr podívat na portál Electricity Map. Data z něj potvrzují, že při (nejen) dnešní inverzi byla česká kapacita 2,1 GW ve velkých solárních zdrojích (FVE) využita z 0,72 % a vyprodukovala 0,12 % potřebné elektřiny v ČR (což s přibývající nocí bude dále klesat s rostoucím poměrným podílem výroby z uhlí a jádra). Inverze v zimním období panuje v Čechách celé týdny.

Proto podle statistiky na webu www.eru.cz se FVE na celkové výrobě/spotřebě elektřiny v letošním lednu v ČR podílely jediným procentem, v únoru dvěma a v březnu třemi procenty. Zato Bursíkem nenáviděné uhlí mezi 56 až 54 %, 35 % připadlo na jádro.  Když by se teoreticky za stamiliardové dotace postavily ve FVE klidně pětinásobky současné kapacity, vyrobí stále jen několik procent potřebné elektřiny. Cožpak M. Bursík může popřít, že soláry u nás fungují jen 12 procent času z roční doby 8760 hodin? Kdežto propagovaným odstavením stabilních uhelných zdrojů vznikne obří energetická díra s nemožností ji zacelit dovozem elektřiny (odkud, za kolik?) nebo fantasmagorickými plány na produkci zeleného vodíku. 

Je tristní sledovat, jak vystudovaný doktor přírodních věd Bursík je 20 let tvrdým stoupencem a propagátorem extrémních forem zelené ideologie, která fyzikální a přírodní zákony stejně jako fakta a čísla zásadně ignoruje. Přitom v tomhle článku nebudeme mluvit o „zásluhách“ ex-ministra na rozšíření kůrovce ze Šumavy do lesů v celé republice. Protože pro M. Bursíka jsou doslova ďáblem pro planetu nejen všechny fosilní zdroje energie jako uhlí, ropa a plyn, ale také atomová energie. Sám Bursík považuje za svůj největší úspěch v ministerské funkci (2007-2009) v Topolánkově vládě, že zabránil opětovnému rozjezdu výstavby nových jaderných zdrojů.

V reálné situaci evropské energetické krize ale museli i super zelení Němci opět sáhnout k výrobě energie z uhlí (celkový výkon 34 GW) s dramatickým růstem emisí. Přitom varianta doplnění jejich obří kapacity 150 GW hlavně solárů a větrníků stabilní výrobou ze zemního plynu je čirým pokrytectvím s ohledem na úniky metanu při těžbě, který je 80x horším skleníkovým plynem než CO2. K velké páně Bursíkově radosti skončí 15. dubna 2023 předčasně poslední tři německé jaderné elektrárny.

Česká vláda premiéra Petra Fialy deklaruje, že chce postavit čtyři velké jaderné reaktory ve stávajících jadernách elektrárnách Dukovany a Temelín. Problémem je, že vinou také zelených ideologů jako Martin Bursík máme při budování těchto bezemisních zdrojů zásadní zpoždění. Do zprovoznění nových bezemisních jaderných elektráren nemáme jinou možnost zajištění stabilní a cenově dostupné energie v Česku (viz dopad německých cen „zelené“ energie na ČR) než ještě 30 let masivně využívat hnědé uhlí. Letos v ČR meziročně těžba a spotřeba energetického uhlí (mj. kvůli výpadku zemního plynu) stoupla o pětinu. Protože za situace reálných tuzemských energetických zdrojů by slepá sázka na soláry a skoncování s uhlím znamenala naprostý rozval energetiky, ekonomiky a celé společnosti. Takhle se projevují extremisté, jejichž vzory lze nalézt například v 70. letech v Kambodži.  S tehdejšími Rudými Khmery by ti dnešní „Zelení“ společnou řeč nejspíš našli.