Babyboxy pohledem ekonomické analýzy

Velkým tématem posledních dnů se staly bezpečné schránky na nechtěné děti - takzvané babyboxy. Důvodem mimořádného zájmu médií byla skutečnost, že během krátké doby OSN zkritizovala Českou republiku za jejich využívání, v Trutnově byl otevřen další babybox a v neposlední řadě také mimořádný zájem maminek. Média tak nabídla chválu i kritiku mnohých odborníků, pojďme se teď na babyboxy podívat pohledem ekonomie.

Pediatr a kritik vyhřívaných schránek František Schneiberg v pátečních Událostech¹ varoval před babyboxy přirovnáním k obchodním domům s tím, že jejich rostoucí počet bude znamenat i rostoucí počet odložených miminek. Tento argument nelze jen tak přejít. Dostupnější babyboxy bezpochyby vyvolají větší zájem maminek v nouzi a jistě i těch maminek, které by své dítě u popelnic nikdy nenechaly. Pokud babyboxy neslouží jen jako bezpečná alternativa odložení do popelnice, jsou skutečně tak prospěšné? Pojďme se podívat na jinou zkušenost do New Yorku.

New York zažil v devadesátých letech poměrně strmý pokles kriminality, který nebylo dlouho možno věrohodně vysvětlit. Ekonom Steven Levitt ve své knize Freakonomics² jedno poněkud překvapivé, avšak věrohodné vysvětlení představuje. Generaci před tím, než došlo k tomuto poklesu, legalizoval stát New York interrupce. Potraty začaly využívat především ženy, které si nemohly potomka dovolit, zajistit mu řádnou výchovu a zaopatření, ale také život jinde než v částech města s vysokou kriminalitou. Nenarodila se tak část nové generace kriminálníků – dětí, které by vyrůstaly v kriminalitou prolezlých čtvrtích bez výchovy.

Vraťme se zpátky do současnosti v České republice. Kdo odkládá děti do babyboxů? Kromě matek, které odloží dítě k popelnicím, kde děti čeká krátký a smutný osud, jsou to také další maminky. Jsou to také maminky, které žijí v kriminálním prostředí nebo nemají žádnou střechu nad hlavou. Jsou to maminky, které nemají na výchovu dítěte, ať už duševně nebo finančně. A v neposlední řadě maminky, jejichž dítě by za pár let stejně skončilo v dětském domově. Jsou to tedy často maminky, které by tak či onak nedokázaly svým dětem zajistit řádnou výchovu a bezproblémové dětství.

Bylo by krásné, kdyby každý, kdo zplodí potomka, měl možnost zajistit mu bezproblémové dětství, dobrou školu a výchovu v kvalitním prostředí. Realita taková není a babyboxy umožňují těmto dětem získat nové rodiče a tím i dobrou výchovu a stabilní zázemí. Možná se za pár let dočkáme toho, že do dětských domovů poputuje méně dětí, protože děti „špatných“ maminek už budou v jiných rodinách, do nichž se dostaly díky babyboxům. To, co by se mělo stát dalším úkolem pro obhájce babyboxů, je, aby dokázali odfiltrovat tu poslední skupinu maminek - ty, kterým přechodně brání v péči o dítě nešťastná shoda okolností. Možná se o generaci později dočkáme analýzy nějakého českého Levitta, který se bude podivovat, pročpak nám klesá kriminalita.

citace:

¹SCHNEIBERG, F. v pořadu Události. ČT24, dne 8. července 2011.

²LEVITT, Steven D.; DUBNER, Stephen J. Špekonomie : aneb Freakonomics. 1. vyd. Praha : Alfa Publishing, 2006. s. 89-110, 160 s. ISBN 80-86851-53-2.