Velkým tématem posledních dnů se staly bezpečné schránky na nechtěné děti - takzvané babyboxy. Důvodem mimořádného zájmu médií byla skutečnost, že během krátké doby OSN zkritizovala Českou republiku za jejich využívání, v Trutnově byl otevřen další babybox a v neposlední řadě také mimořádný zájem maminek. Média tak nabídla chválu i kritiku mnohých odborníků, pojďme se teď na babyboxy podívat pohledem ekonomie.
Pediatr a kritik vyhřívaných schránek František Schneiberg v pátečních Událostech1 varoval před babyboxy přirovnáním k obchodním domům s tím, že jejich rostoucí počet bude znamenat i rostoucí počet odložených miminek. Tento argument nelze jen tak přejít. Dostupnější babyboxy bezpochyby vyvolají větší zájem maminek v nouzi a jistě i těch maminek, které by své dítě u popelnic nikdy nenechaly. Pokud babyboxy neslouží jen jako bezpečná alternativa odložení do popelnice, jsou skutečně tak prospěšné? Pojďme se podívat na jinou zkušenost do New Yorku.
New York zažil v devadesátých letech poměrně strmý pokles kriminality, který nebylo dlouho možno věrohodně vysvětlit. Ekonom Steven Levitt ve své knize Freakonomics2 jedno poněkud překvapivé, avšak věrohodné vysvětlení představuje. Generaci před tím, než došlo k tomuto poklesu, legalizoval stát New York interrupce. Potraty začaly využívat především ženy, které si nemohly potomka dovolit, zajistit mu řádnou výchovu a zaopatření, ale také život jinde než v částech města s vysokou kriminalitou. Nenarodila se tak část nové generace kriminálníků – dětí, které by vyrůstaly v kriminalitou prolezlých čtvrtích bez výchovy.
Vraťme se zpátky do současnosti v České republice. Kdo odkládá děti do babyboxů? Kromě matek, které odloží dítě k popelnicím, kde děti čeká krátký a smutný osud, jsou to také další maminky. Jsou to také maminky, které žijí v kriminálním prostředí nebo nemají žádnou střechu nad hlavou. Jsou to maminky, které nemají na výchovu dítěte, ať už duševně nebo finančně. A v neposlední řadě maminky, jejichž dítě by za pár let stejně skončilo v dětském domově. Jsou to tedy často maminky, které by tak či onak nedokázaly svým dětem zajistit řádnou výchovu a bezproblémové dětství.
Bylo by krásné, kdyby každý, kdo zplodí potomka, měl možnost zajistit mu bezproblémové dětství, dobrou školu a výchovu v kvalitním prostředí. Realita taková není a babyboxy umožňují těmto dětem získat nové rodiče a tím i dobrou výchovu a stabilní zázemí. Možná se za pár let dočkáme toho, že do dětských domovů poputuje méně dětí, protože děti „špatných“ maminek už budou v jiných rodinách, do nichž se dostaly díky babyboxům. To, co by se mělo stát dalším úkolem pro obhájce babyboxů, je, aby dokázali odfiltrovat tu poslední skupinu maminek - ty, kterým přechodně brání v péči o dítě nešťastná shoda okolností. Možná se o generaci později dočkáme analýzy nějakého českého Levitta, který se bude podivovat, pročpak nám klesá kriminalita.
citace:
1SCHNEIBERG, F. v pořadu Události. ČT24, dne 8. července 2011.
2LEVITT, Steven D.; DUBNER, Stephen J. Špekonomie : aneb Freakonomics. 1. vyd. Praha : Alfa Publishing, 2006. s. 89-110, 160 s. ISBN 80-86851-53-2.
