Bitcoin, Litecoin, Monero atd., nové jména, které se za rok dostaly do slovníčku všech moderních lidí a v roce 2017 plnily novinové titulky nejvýznamnějších i méně významných zpravodajství po celém světě.
Po načtení komentářů a rozhovorů s odborníky, investory, politiky atd., jste se mohli dočíst velmi rozdílné názory od bubliny až po měny budoucnosti. Osobně jsem se přece jen dozvěděl jednu podstatnou věc a tou je, že vlastně nikdo moc neví.
Kryptoměny jsou reakcí na stále větší kontrolu státu a bank nad finančními prostředky spotřebitelů. Kryptoměny jsou elektronickými penězi a mělo by se na ně i tak nahlížet. Státní tzv. fiat měny jsou centralizované a jejich likviditu zajišťuje zákon, který nařizuje příjímání měny. Kryptoměny jsou decentralizované a jejich příjímání je zcela dobrovolné. Kryptoměny jsou anonymní (jejich většina), zatímco držení státní měny je dobře dohledatelné (elektronické peníze), ale mají i anonymní část, hotovost. Centrální banky zajišťují, pomocí státních měn, několik úkonů v ekonomice: cenová hladina, cílená inflace, úrokové sazby atd., kryptoměny toto vše přenechávají na uživatelích (trhu).
Kryptoměny vznikly jako konkurence státních měn. Jednou z kritik národních měn je krytí dluhem, tedy není nikde definováno, kolik peněz může banka „vytvořit“ někdy se tedy můžou rozcházet zájmy jednotlivých ekonomických účastníků, např. kvantitativní uvolňování. Kryptoměna je kryta algoritmem, na jehož základě bude vytvořeno předem známé množství jednotek měny. Centrální banka tzv. cílí inflaci. Vlády však mění metodiku výpočtu inflace a nikdo přesně neví, jak vysoká reálná inflace je. Řízení úrokových sazeb, kdy běžní střadatelé mají velký problém zhodnocovat své prostředky alespoň ve výši inflace. Riziko záporných úroků, na které už některé centrální banky přistoupily. V budoucnu tedy můžou být zavedeny záporné úrokové sazby i na běžných účtech klientů bank. Spolu se zrušením hotovosti by spotřebitel neměl jinou možnost než bance platit za uložené prostředky či peníze utratit.
Dalším problémem je opatření, ke kterému bylo přistoupeno v některých státech jižních Evropy při řešení finančních problémů komerčních bank. Při finanční krizi a na ní navázané dluhové krizi vypnuli v některých státech bankomaty a lidé se nemohli dostat ke svým úsporám. Na Kypru dokonce z těchto úspor zaplatili i část dluhů bank. Střadatelé neměli žádnou možnost obrany.
Kryptomněny vznikly jako alternativa státních peněz. Ty nejvýznamnější tedy staví na předem známém množství peněz, anonymitě a decentralizaci. Kryptomněny stále mají mnoho problémů, ale jejich vývoj pokračuje, vznikají nové a dokonalejší měny. Vedle toho vznikají i záměrně chybně naprogramované kryptoměny, které se chtějí pouze svést na dnešní popularitě kryptoměn.
Spekulovat nad kryptoměnami je vysoce rizikové. Pokud nakupujete kryptoměny neberte za nejdůležitější jejich kapitálový nárůst či pokles za rok. Je to především diverzifikace portfolia, kdy zcela odkloníte od státní kontroly, část svých prostředků. Buďte však připraveni nést veškerá rizika s tím spojené.
