Přesto, že nás psychologové poučují o různých zákonitostech myšlení člověka a sami se přesvědčujeme o jejich pravdivosti, nechceme je respektovat a jednáme, jakoby nebyly. Je to strach jednotlivce z odpovědnosti za svoje rozhodnutí a činy?
Rozhodování člověka je dáno mnohými faktory, které spadají do oboru zvaného Psychologie. Je to obor, který je nejvíce mezi lidmi známý a denně všemi využívaný. Ne každý však dokáže přesně popsat to, co vnímá, prožívá atd. To již je zpravidla věcí znalců, kteří se nám mnohdy snaží i obyčejné situace vysvětlit tak, že jsme schopni uvěřit i neuvěřitelnému.
Připomínám to proto, že všichni bez rozdílu, podléháme především působení bezprostředního okolí a přebíráme podvědomě jeho návyky a přesvědčení. Při demokratické pluaritě názorů je nutné si uvědomit, co vychází z naších zkušeností a co přenášíme zprostředkovaně jen proto, že jsme tomu uvěřili.
Psychologie je schopná nám pomoci při nejrůznějších úvahách. Nedokáže nám však odpovědět na všechny otázky. Přesto, že poznatky patří v mnohém mezi naše obecné zkušenosti a všichni jsme alespoň se svoji duši denně v kontaktu, hledáme odpovědi stále na začátku.
Zajímavé je zjištění, že většina lidí se snaží o poznání v psychologii, jak manipulovat s těmi ostatními, jak je přesvědčit, přimět k nějakému jednání, dotlačit, dohnat atd. V dnešní době, kdy těmto silám je dána zelená, hraničí až s hyenismem a bestiálností lidí, kteří si na neštěstí jiných vybudovali svoji živnost a mají zpracované celé studie, jak provádět psychický nátlak na ostatní (dokonce se tím chlubí na internetu).
Čím více lidí si začne uvědomovat, kde končí a začíná jejich volní jednání, tím více budeme objektivněji posuzovat dění okolo nás a snažit se o účinnou nápravu.
V přírodě je všechno podobné a tak většinou poznání v jednom oboru, dává základ pro poznání v jiném oboru. Jevy v přírodě existují nezávisle na nás. My lidé si zjednodušujeme věci tak, že je zpravidla škatulkujeme a pojmenováváme ve smyslu svého pohledu na věc. Není to však nahodilá záležitost, ale naopak vše podléhá zákonitostem, které krok za krokem objevujeme.
Naštěstí je vždy v populaci dostatečný počet lidí, kteří mají v sobě nastartován motor tvořivosti a jsou hnání k novému poznání a objevům.
Bohužel na protistraně jsou lidé, kteří se zpravidla dostávají k moci a vymýšlejí systémy, které by zakonzervovaly stav ve kterém se nacházejí a mohli pokojně užívat všeho, čeho ti tvořiví dosáhli. Nelze se divit, že jim nejlépe v principu vyhovuje otrokářský společenský řád. Jejich touha po ovládání těch ostatních je mnohdy vidět na první pohled. Výdobytky, které vidí okolo sebe jim bohatě stačí a zpravidla otázky své existence neřeší. Naopak cítí uspokojení, když je všichni poslouchají a obdivují. Jednoduchost přemýšlení je vlastností, kterou se vyznačují, a která je spojuje s těmi nejhloupějšími lidmi světa na nižším vývojovém stupni.
Pokud budeme sledovat a měřit vlastností lidí zjistíme, že jsou v jednotlivcích různě namíchané a tvoří, stejně jako např. barvy v přírodě, obrovskou škálu kombinací. Mají svůj systém a zákonitosti, které za normálních okolností nedovolí porušit rovnováhu a soulad.
Pokud budeme měřit jednotlivé vlastností nebo soubory, víme, že nejvíce nositelů bude v průměru a odtud nám ohraničí množinu známým "kopečkem," zvaným jako gaussová normála. Z toho zjistíme, že např. většinu tvoří lidé průměrní (praktický průměr*) a podprůměrní. (Jak může být mínění většiny pak objektivní?)
Průměrní mají ve společnosti své nezastupitelné místo. Aby mohli průměrní vůbec existovat, musí být vytvořen základ podprůměrných a nadprůměrných. Bez nich bychom je nedokázali ani rozlišit.
Tady také pramení úvahy o rovnosti nebo nerovnosti všech lidí.
Někteří "chytráci" takové rozdělení se snaží zavést z pohledu bohatých a chudých, což v principu znamená - já jsem otrokář a ty jsi otrok. My jsme již, díky Bohu, vzdělanější, vyspělejší a tudíž takové rozdělení je dávno za námi v propadlišti dějin.
(Vzhledem k aktuálnosti takových názorů je nutné připomenout otázky: "Jak je možné, že ti, co tak touží se odlíšit od ostatních, v tak krátké době dosáhli velkého jmění? Můžou se rovnat ke jménům z naší podnikatelské historie, jako je např. Tomáš Baťa apod.?)
Mnozí lidé by přivítali, aby je někdo určil mezi nadprůměrné, tím by vyplynula jejich nadřazenost a nemuseli by se více rovnat k těm ostatním.
Díky Panu Bohu, že není v sílách člověka určovat vlastností jedince dříve, než se sám projeví.
Každý člověk je neopakovatelná osobnost, která je z hlediska jednotlivých vlastností a souborů namíchána tak, že v něčem je nadprůměrný, v něčem průměrný a v něčem podprůměrný.
Dohromady v populaci vytváříme společnost, kde vzájemným respektováním a doplňováním můžeme objevit dosud neobjevené a vytvořit dosud nevytvořené, k prospěchu nás všech. Brání nám k tomu primitivnější lidé, jenž se dostávají k moci a svou neschopností nás vrací zpět. Jedinou obranou proti ním je společenská kontrola a správně nastavené pravidla.
Průměrných lidí, z hlediska uspokojování obecných životních potřeb, je nejvíce. Ze života víme, že nedovolí těm nadprůměrným vyniknout.
Známé jsou vlastností, jako závist a neschopnost dorovnat se ostatním. Nejnebezpečnějším člověkem je uváděn jedinec se vzorcem Z3N5 (závist 3 a neschopnost 5), kdy neschopnost zvládnout to, co ostatní, je mnohem větší, než závist, která by jinak mohla být jen stimulem jejich ctižádosti. Známé jsou také konkurenční boje, kdy snažení se o to, být lepší, než konkurence, je těžké a pro mnohé nemožné. Proto tkzv. podrazy, podtržení a likvidace jsou mnohem snažší a některým "chytrákům" bližší jejich mentalitě.
A jsme zase na začátku. Záleží, jaké budeme mít zákony a kdy vláda přestane tyto lidí posilovat a umožňovat jim vymýšlet nejrůznější až zrůdné kombinace proti svým spoluobčanům.
Pro náš každodenní život je podstatný většinový názor. Jako ve všem hraje většina lidí svoji rozhodující úlohu, avšak paradoxem je, že nikdy není schopná posoudit ten nejlepší záměr nebo určit správný výsledek. Ten je ovlivněn především přesvědčením vize správnosti, která bývá mnohdy v rozporu se skutečností.
Dokonce jsou psychologové, kteří tvrdí, že nejpochybnější jsou ty události, jež byly pozorovány souhlasně a současně největším počtem lidí. Způsobují to vlastností davu, které jsme všichni schopni více či méně přejímat a chovat se podle toho. Je známo, že ani např. parlament nebo i komise v menším počtu, nemůže zaručit objektivitu rozhodování!
Z uvedeného vyplývá, že největší rozhodovací schopnost má člověk, jako jedinec. Má jasný cíl. Tento cíl je schopen prezentovat ostatním a nese za svoje rozhodnutí plnou odpovědnost.
Navíc, každý člověk má schopnost předvídat a je schopen si představit obraz, který nastane. Tato skutečnost je dána pouze jednotlivci!
Dle psychologů, také popisované nejrůznější historické události, nemají pravdivé vyobrazení a je nutné na ně nahlížet s rezervou. Dříve narození znají tyto skutečnosti ze svého života, kdy popisované historické obrazy mladými lidmi, kteří tyto věci znají jen zprostředkovaně, jsou mnohokrát v rozporu s tím, co pamětníci viděli na vlastní oči, prožili a pamatují si.
Je zřejmé, že také krátkodobá minulost, např. to, co bylo včera, může mít zkreslující výklad. Někteří lidé tak (často nevědomě) vytvářejí pomluvy a někteří zase plánovitě vytvářejí pověst svoji a konkurence. V zásadě záleží na tom, jak jsme danou věc schopni přijat za své přesvědčení, nebo o ní pochybovat. U těch mentálně vyspělejších je to dáno i hloubkou morálních zásad.
Psychologie nám vysvětluje, co je to dav, jak na něj působí vůdce a jak takový dav vzniká a jakých nesmyslných činů je schopen. Rozhodně to stojí za studium!
Důležité je si uvědomit, že dav nemusí být jen náhodné nebo organizované seskupení na náměstí, ale také davová skupina, která se formuje dlouhou dobu. Klíčí v ní nejrůznější názory, postoje a přesvědčení, která přebírají jednotlivci za své a podle nich pak jednají.
Je to zřetelné, pokud přijedete do jiného kraje, města, obce a budete poznávat jejich občany. Velkého zúročení zde dosahuje tradice a sounáležitost jedince, že k určitému celku patří.
Také vzdělání a převzetí různých názorů a myšlenek tvoří základ pro budoucí nákazu a přesvědčení. Tvrzení a opakování lidma, kterým ostatní věří, stačí k rozšíření nákazy pro přesvědčení k správnosti nějakého jednání.
Je zřejmé, že jsme zároveň součásti několika davových skupin. V jedné jsme součástí rasy, v druhé vzdělanosti, v další města, obce, oboru, úřadu, firmy, provozovny, klubu atd. Navzájem se tyto skupiny prolínají a každý z nás dle svých předpokladů je schopen více či méně kontrolovat své rozhodování, pokud bude vystupovat jménem určité skupiny. To znamená, že všichni nějakým způsobem přejímáme nějaká přesvědčení a podléháme davové psychoze.
Je známo, že nákaze v tomto smyslu podléhají nejvíce ženy a děti. Známe to ze života, kdy v nějaké skupině např. pracovní, roznese vedoucí nějakou pomluvu nebo názor na někoho, který s Vámi přichází do styku např. jen občas. Všichni souhlasně budou tvrdit, že mu to neřeknou, ale přesto někteří mu to, i když nechtěně, ale dají najevo tak, že si to nakonec onen jedinec uvědomí.
Čím více budou členové davové skupiny podléhat emocím, tím je pravděpodobnější, že nakonec budou vystupovat jako aktéři převzatých přesvědčení.
Z uvedeného vyplývá:
1. Přesvědčení lidí, že se rozhodují na základě své vůle je většinou mylné.
2. Většinové hlasování neznamená záruku objektivnosti a prospěšnosti.
3. Většina nemusí mít pravdu.
4. Většina nemusí mít nejlepší řešení.
5. Hloupost jednotlivce nebo několika lidí může být umocněná do velkých rozměrů, pokud nakazí přesvědčením ostatní.
6. Člověk v psychologickém davu (skupině) přejímá kolektivní duši, která způsobuje, že myslí a jedná jinak, než by jednal, kdyby byl sám !
Nerespektování poznatků psychologů nás přivádí, čím dál, tím více, ke společenskému a ekonomickému krachu.
Jakoby nám již vládli pouze ignoranti a lidé, kterým jde jen o jejich mamon.
Neskrývejme se za většinu!
Např.: " Uvěřit, že rekvalifikacemi vzniknou odborníci a nahromaděním peněz zbohatlíkům se dostaví jejich osvícení - je hloupost! " A přesto řada lidí pracuje s předpokladem, že je to pravda. Není to právě důsledkem davové psychozy?
