Očí pro pláč ...

      Společnost se nám velmi rychle rozkládá a ti, kteří se dostali do funkcí, odkud bychom všichni očekávali jejich pomoc, mlčí a pokud vydají nějaké rozhodnutí, ukazují tím jen svoje zcestné myšlení a svoji neschopnost. Hloupost, jenž z mnohých rozhodnutí dominuje, přivádí i toho nejméně inteligentního občana k myšlence, že danou funkci by rozhodně vykonával lépe a rozumněji.                  Ti chytřejší si kladou otázky, zda je to vůbec možné, aby člověk s tolika tituly by mohl být takový pitomec. Dedukci se snaží objevit důvod onoho propadu, a zda-li za tím nestojí nějaké síly, které plánovitě chtějí vyvolat společenskou destrukci, aby pak bylo možné lidí sjednotit, nebo prosadit jinak myšlenky a řád k uskutečnění jejich cílů.                                                                                                               Samospráva občanů dávno ztratila svůj význam a ti, kteří se tlačí do politických pozic, si to velmi dobře uvědomují. Do funkcí nepřicházejí z bohulibých pohnutek pomoci spoluobčanům, ale pro peníze. Všichni již ví, že z politických pozic se stál velmi výnosný byznys, který přece stojí i za nějaké ty předvolební náklady.

A JE PO VOLBÁCH !!! OZVĚNY ZE ŽITA A OD KORÝTEK !!!

Lidé sobě – vláda tvá se k tobě zase navrací !

     Aby původně volení funkcionáři do samosprávy, zakryli sledované cíle, všichni svorně opakují stejné myšlenky.

Věty úředníků z devadesátých let, že na danou problematiku nemáme dostatečnou legislativu, vystřídaly věty, že nemohou jinak, že tak hovoří zákon, který oni nemohou porušit.

      A když jsou usvědčení, že zákon to připouští, pak je slyšet jednoduchá odpověď:

„Nejsou peníze!“

Dříve tolik používané heslo: „Sloužíme lidu!“, vystřídaly filosofie, které více vystihují potřeby úředníků.

Říkají:

„My musíme být nestranní a nemůžeme si dovolit podle zákona nadržovat firmě, která má své komerční zájmy.“ „Jak by k tomu přišly ostatní konkurenční firmy?“

Touha po rozhodování z moci úřední, na prvním místě dala přednost nestrannosti, před pomoci občanům, informovanosti lidí a doporučením řešení.

Kulaté razítko, je kulaté razítko!

Z toho vyplývá i účelové, současné pokrytí zakázek samosprávného regiónu. Potřeby a cíle kvality provedených prací a vyznění krásy prostředí, vystřídal výběr nejnižší ceny, dle zákona. Takovýto výběr můžou již konečně provádět i takoví, kteří se svou odborností a myšlením, nemusí tomu rozumět. A hlavně, nemusí rozhodovat jen tak pro nic, za nic!

      Uvolnění přísnosti investováni, umožnilo konečně také diletantům s nízkou cenou provádět práce, o kterých dávno ve svých představách měli vždy jasno. Tak jsme se dočkali toho, co jsme léta chtěli.

Pokud chce např. stavební technik býti zahradním architektem, může bez problému, a naopak. Nebo kominík si otevřít hotel, atd.

Jen u lékaře si musíme dát pozor, neboť zdraví je zdraví, a bílý plášť již není tím správným poznávacím znamením. Pacient by se měl vždy přesvědčit, zda titul MUDr. užívá lékař oprávněně. Také v bankách a dalších institucích si musí každý občan počínat odpovědně a obezřetně. Je zcela na něm, aby prozkoumal záludnost textu nebo jednání úředníka-obchodníka a nenechal se nachytat. To nemluvě o rozpoznání závadného zboží nebo výběru např. kvalitní zeleniny a ovoce z nevytříděné kopy s nízkou cenou v supermarketech.  

      Ten, kdo neprožil minulý režim u nás, neví, jak byli diskriminování ti, kteří chtěli něco provádět a neměli na to příslušnou odbornost. Nutno však říci na obhajobu, že ve snaze o úplnou zaměstnanost a především poslušnost k nadřízeným, měli mnohdy lepší plat a postavení - zaučení než vyučení! Ale to se podařilo prosadit i v současnosti. Jen se podívejte na nabídku rekvalifikací, dokonce na kurzy - "Jednání uchazečů o zaměstnání". Vstřícnost nezaměstnaným je veliká a nezaměstnaní jsou za to vděční!

      Funkcionáři u nás mají spoustu výhod, především, aby nemuseli svým jménem nařízovat. Nejrůznější vedení institucí, rady, vláda a parlament, můžou v klidu rozhodovat kolektivně.

Konečně se podařilo umlčet ty, kteří volali po odpovědnosti jednotlivců, jenž se skrývali za kolektiv. Všichni víme, že chtít odpovědnost po kolektivu, aby se zodpovídal ze svých pochybení přece není možné.

      Nooo, svoboda je vidět na každém kroku.

      Dokonce absolventi všech škol, vůbec nemusí hledat uplatnění v oboru, který studovali, ale můžou zůstat odpočívat doma u rodičů, nebo jít si přivydělávat jako dealeři, nejlépe v MLM a dalších, a dalších zlatokopových funkcích. Aaa - cestovat!

A ti, kteří mají vlivné příbuzné, již nemusí skrývat svoji protekci. Naopak můžou ukázat všem, že jim ostatní nesahají ani po paty, a že na prvním místě pro uplatnění jsou peníze.

     A rodina?

     Ta již není základem státu, jako dřív. Konečně již se blížíme k tomu, že všichni budeme jedná rodina, společně vychovávající své potomky, za odborné účasti psychologů a sociálních pracovníků, ale každý jednotlivě se svým majetkem. Totiž jen s tím nejnutnějším a hlavně s penězi, uloženými dobře v zahraničí.

Kdo by se o majetek staral?

Doma je již beztoho všechno prodáno cizím národnostním příslušníkům. A chytře, dostali jsme peníze a ještě nás musí živit.

Nejdůležitější však je, že máme vyspělost zákonů a práva. Zákon již není tak tvrdý vůči těm, kteří bdí nad jeho dodržováním. Nemusí dlouhodobě hledat pracně důkazy, když stejně všechno již ví na základě udáni. Konečně můžou jednat podle fikcí a domněnek, a nikomu se nemusí zodpovídat. Při rozhodování je na prvním místě , jako všude na světě, právní názor.

       A tak nám všem zůstávají očí pro pláč!

       Samozřejmě z radostí! To dodávám pro ty, kteří nepochopili to, co je přece jasné z tohoto článku a z pohledů po naší spokojené společnosti.

 Správný pohled, vytváří správný názor a zdravé odhodlání!

 A vidíte, nakonec si budeme muset připomínat, jak za starého režimu jsme byli ekonomicky na tom, tak špatně, že ti, co v poctivé privatizaci, převzali z donucení majetek, museli jej rozprodat, aby zachránili co se dá, a založili nové prosperující firmy.

Nevděk světem vládne!

Nakonec takovým poctivým podnikatelům, kteří se prosadili svoji poctivou prací a umem, říkají závistivci posměšně - tuneláři! A oni přitom svými daněmi museli a musí uživit narůstající armádu úředníků, kteří vznikli, aby konečně mezi občany nastal pořádek!

A zkreslený pohled občana?

Tisíce kanceláří, a nové paláce se staví,

aby konečně zavládnul pořádek a řád!

V budovách úřadů, občan se unaví,

je po volbách – již nikdo ho nemá rád!