Kroky k poznávání pravdy (I. - tvorba podmínek pro vládu lidu)

Spravedlnost a pravda nikdy nebyla výsledkem činnosti českých právníků, ekonomů, parlamentu, vlády či herců, ale především filosofickou pravdu nacházel vždy velký počet lidí ve společnosti v masovém měřítku.

Jedině velká svobodná společnost se jeví, že má schopnosti očisťovat se od zásadních omylů při poznávání přirozeného obrazu našeho principu života, ustálit své názory a přesvědčení většiny a dokáže nakonec rozpoznat i dezinformace a lží „chytráků“, kteří považují umění „oblbovat“ lidí za nejvýnosnější řemeslo.

Významné události jsou viditelnými výsledky neviditelných změn lidského cítění! (Gustave Le Bon)

"Lidskost v nejvyšších stupních dnešní variability lidské populace je jedinou zárukou lepšího žití člověka, protože mu umožňuje pochopit a vnímat takové skutečnosti, kterých primitiv není schopen si ani všimnout, natož o nich přemýšlet. Lidé se sníženou citlivosti, otrlí a se ztrátou empatie, pocitu viny a bez výčitek svědomí, nejsou schopni myslet v potřebné úrovni myšlení a prokazatelně nejsou schopni svůj vrozený handicap napravit ani vysokoškolským vzděláním, přestože je známo, že většinou s úspěchem takového stupně vědění dosahují. Jejich akademická úroveň je však poznamenána nepochopením především toho, co většina ví i bez vzdělání – že naším cílem je lidství!

"Naším základním poznáním již je skutečnost, že

"LIDSKÁ INTELIGENCE"není vymezená INTELIGENCI RACIONÁLNÍ (IQ), jak se lidstvo 20. století domnívalo a snažilo podle výše IQ vzájemně se diferencovat. Úroveň myšlení k efektivnímu racionálnímu stupni a také k lidskosti je specifikace dalších inteligencí.

Na prvním místě je to INTELIGENCE SPIRITUÁLNÍ. Člověk, který zapře svoji duši a není schopen duchovní rozvahy, snad není ani člověkem. Bez ní se však žádný z nás k žádné racionalitě nedostane.

Pomoci spirituální inteligence tudíž řešíme problémy smyslu a hodnot. Rozhodujeme se pro životní dráhu, způsob jednání a co je nejdůležitější, jsme schopni více či méně, podle schopnosti každého z nás si uvědomit a konkretizovat představu našeho bytí, která někde hluboko v naší duši tvoří základ našich nejpevnějších přesvědčení – víry, tj. toho čemu výhradně věříme, jako například sami sobě, svému bytostnému „JÁ“.

Duchovní (spirituální) inteligence je tudíž nutným základem pro efektivní fungování, jak inteligence racionální, tak další inteligence, kterou v celku lidské inteligence rozlišujeme jako základní – je to INTELIGENCE EMOCIONÁLNÍ, díky níž si uvědomujeme vlastní pocity i pocity ostatních lidí!

Dává nám schopnost vcítění, soucitu, motivace a možnost vhodně reagovat na bolest a nepříjemné pocity, a také na uspokojení, radost, lásku a rozpoznávání krásy. Emocionální inteligence, jenž vychází z potřebného stupně spirituální inteligence je základním předpokladem efektivního používání inteligence racionální.

"Naše zjištění: Vzdělání lidí a naučená hra předstírání chápání, nemusí vždy odhalovat inteligenta, jak si mnoho lidí u nás myslí. Podstatnější než akademické tituly člověka, je tudíž výsledek jeho činnosti!

U politiku je to výsledek jejich práce - úroveň žití v naší společnosti a vývojové směřování k předpokladu, co díky jejich činnosti můžeme očekávat v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu.

Přístup každého z nás je tím nejlepším testem naší inteligence a uvědomění si, do které skupiny přirozené struktury naší společnosti patříme. Jsem přesvědčen, že mnozí z nás si takto uvědomí možná svoji domýšlivost, hloupost či naopak schopnosti, které v sobě po celý život skrývají a cítí se dokonce méněcenní před neskutečnou drzostí lidí otrlých, bezcitných a schopných čehokoliv!

Řešení k lepšímu žití: ZAČÍT KONEČNĚ TVOŘIT PŘEDPOKLADY PRO VLÁDU LIDU A NIKOLIV PRO NĚKOLIK „CHYTRÁČKŮ“ S OMEZENOU INTELIGENCI !!!

***

Přirozená struktura naší společnosti ukazuje jak obrovské množství je ve společnosti lidí, schopných zařadit se do podprůměru až průměru rozpětí úrovně myšlení, chápání a vnímání.

Jak odevzdaně se řadí mezi dav, jako ovce ve stádu s cílem dosáhnou nejvyšší užitkovosti pro svého pána.

Lidé, kteří si to začali u nás prvně uvědomovat, byli funkcionáři za vlády komunistů a v naší společnosti se jim, bohužel, podařilo vytvořit většinu lidí: poslušných a přizpůsobivých, kteří jsou jako zhypnotizování vždy připravení podlehnout a podpořit všechny, jenž se dostanou do významných funkcí, odkud jsou zvyklí přijímat rozkazy a podřizovat se. Lidé, kteří by je chtěli z tohoto stavu vědomí probudit, stejně jako za komunistů, považují je za svoje nepřátele, škodící lidu. Každý je pro ně rebelem a stěžovatelem, bez objektivity a tolerance k nadřízeným a politickým hodnostářům.

Podíváme-li se na historii vývoje po roce 1989, tyto vysoké počty lidí umožnily rozkradení našeho společného majetku a vytvoření zákonů proti lidem, s cílem, stejně jako za totality nahnat spoluobčanům strach a připoutat je závislosti na zaměstnání v zaměstnaneckém poměru (dodnes není zájem zvyšovat úroveň drobných živnostníků), závislost na sociálních dávkách, na splacení dluhů, na benevolenci státních úředníků, na firmách komunistických zbohatlíků atd.

Naším poznáním je, že velkou závislost vytvářejí také enormně zvyšující se počty státních úředníků, kteří již reprezentují většinu rodin existenčně závislých na státě.

Podotýkám, že čím je člověk závislejší, tím lehčeji je ovladatelný.

V případě státních úředníků, mají všichni darebáci, kteří měli za totality strach z hněvu lidu za své činy, pocit neohroženosti, protože ví, že pro většinu národa představuje jistotu zaměstnání a lid nemá šanci, aby se zasadil o jejich výměnu.

Věřím, že například při volbách zejména do parlamentu, pro některé úředníky je významné i varování jejich nadřízených, že pokud budou řadoví občané mít větší vliv na rozhodování například referendem, dojde ke snižování stavu úředníků a posilování stavu zejména drobných živnostníků a jejich nezávislosti. Také, že dojde k posílení pravých nefalšovaných odborníků s odbornou kvalifikací i na úřednických místech a lidé tzv. vše znalí s dnešním uznávaným stupněm formální kvalifikace pro zařazení do jakéhokoliv oboru nenajdou práci.(Od komunistických dob tyto funkce, metodicky centrálně řízené, nemusely být vykonávány odborníky a podle toho se všechno nacházelo v úpadku, což nyní bývalí komunisté v novém kabátě znovu praktikují.)

Dnešní stav je však mnohem složitější a díky událostem v Evropě, přidal starosti i všem znalcům ze starého režimu, kteří mají velkou praxi, jak „chytře“ vydělávat peníze na úkor odborně zdatných lidí z řad spoluobčanů. (Všimněte si, jak kromě závislosti tito „chytráci“ vytvořili právní prostředí pro sebe s tím, že v případě nepohodlné konkurence, nemusí již vymýšlet vykonstruované soudní procesy, ale když budou chtít, zlikvidují tyto lidí tak, že znemožní plnění jejich závazků, nakonec je připraví o majetek a nechají je zemřít jako bezdomovce někde v parku či pod mostem.)

***

Chceme-li se dozvědět pravdu o morálně ošklivých činech komunistů, podívejme se na historii vlastníků bývalých naších podniků a nebo na zchátralé budovy a výrobní prostředky, které vzhledem ke své neschopnosti nechali ladem.

Je až neuvěřitelné, když si uvědomíme, že mnozí z těchto bývalých komunistů a nynějších vlastníků výrobních prostředků, tudíž novodobé buržoazie, prošli otočkami jako korouhvička či vývrtka. A lid jim to dovolil!

V roce 1948 nalhali lidem předvolební sliby, které nejen, že nedodrželi, ale navíc z té části buržoazie, kterou představovali živnostníci a rolníci – udělali psance. PhDr. Emil Melzíva (ročník nar.1925), náš významný sociolog, který se od sedmdesátých let zabýval otázkami informací a dezinformací, včetně hodnocení účinku na společnost, napsal: „Ještě do jarních voleb 1948 šlo u nás voličstvo za velkého ujišťování, že řemesla i obchody pod 50 zaměstnanců zůstanou majitelům zachovány, i půda rolníkům pod 50 hektarů, ...a kdo tvrdí opak, je lhář a škůdce našeho poctivého snažení“. Další postup režimu je znám.

Také jeho uvedené citáty nejvyšších komunistických vůdců Vladimíra Iljiče.Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina jsou velmi zajímavé pro poznání politiky nejen současných komunistů, ale také těch, pro které mystifikace lidí a změna přesvědčení je jen hrou, bez pocitu viny a výčitek svědomí.

E.Melzíva říká, že snaha politiků totalitního systému trvale zůstat u moci a paralelní strach ze ztráty moci se mnoha cestami promítá do klamání, kterými ovlivňuje postoje i chování těch, jež ovládají. Na druhé straně vyvoláváním strachu získávají jejich poslušnost. J.V.Stalin na otázku, zda dává přednost, aby lidé byli loajální ze strachu nebo z přesvědčení, odpověděl: „Ze strachu. Přesvědčení se může změnit, strach zůstává.“ K tomu cituje D.Tomáška:“Komunistický režim byl založen na strachu ...jak občanů z režimu, tak režimu z občanů.“ Výhodou totalitních režimů je, že mají neomezené prostředky k ovlivňování občanů, a tedy i klamání, kterého přitom maximálně využívají. Dále cituje V.I.Lenina: „Je třeba, abychom byli odhodlání ...k užití všech možných úskoků, smyšlenek …, odhodlání zamlčovat a překrucovat pravdu, zkrátka je to zájem třídního boje, z něhož odvozujeme svou morálku.“ E.Melzívá k tomu dále uvádí: „Trvalou koncentrací na klamání produkovaly a produkují totalitní režimy tolik lží a dezinformací, že co do množství, síly a působivosti jsou jejich největšími fabrikanty. Proto je na místě věnovat jim zvláštní pozornost. Totalitní režimy soustředují veškeré informace pod svoji kontrolu a tak vytvářejí pro ně i totální monopol. Klamání je řízeno a distribuováno jako kterýkoliv jiný produkt.“

Z toho, co jsem uvedl, plyne mnoho ponaučení. Je jen na každém z nás, jak je schopen podlehnout systematickému ovlivňování a zařadit se mezi přežvykující ovce, poskytující funkcionářům u moci volné pole působení, nebo být politicky aktivní a ukázat všem, kteří nám úmyslně znehodnocují život, že máme jako lid, kterému tento stát patří, prostředky, jak se těmto lidem Zla bránit.

VOLBA STRAN, KTERÉ CHTĚJÍ VĚTŠÍ PRAVOMOC LIDU A PŘÍMOU DEMOKRACII JSOU NAŠÍ JEDINOU NADĚJÍ !!!

Ti, kteří se orientují na ODS a ČSSD, nechť si vzpomenou, kdo umožnil rozkradení našeho společného majetku a vytvoření zákonů, jenž dodnes znehodnocují život poctivým a čestným občanům Česka. ODS a ČSSD zřetelně namísto, aby si konkurovaly, nahrávaly si podporu, jako dva spoluhráči s cílem paralyzovat své spoluobčany, kteří jim stali v uskutečnění jejich plánů. Vzpomeňme si na opoziční smlouvu. Dále pak ČSSD, jenž paradoxně prosadila za své vlády zákony, nejvíce ubližující lidem a vyrábějící občanskou závislost nebo likvidaci. Uvědomme si kolik mají k dnešnímu dni na svědomí lidí zda-li vůbec jsou schopni mít výčitky svědomí a pocit viny.