Jsme schopni poznávat a bránit pravdu?

Jako potomci slavných osobností našeho národa, bychom měli mít smysl pro pravdu a ukazovat jej světu, jako svoji národní přednost. Zatím však prezentujeme svoji hloupost a jsme světem na ni upozorňováni.

HLEDEJ pravdu, SLYŠ pravdu, UČ SE pravdě, MILUJ pravdu, PRAV pravdu !!! (Jan Hus)

Diskriminace občanů v této zemi nemá historické obdoby. Podpora chamtivých a neschopných lidí zákonem je značná. Mladí lidé, jenž diskutují na tomto blogu, mají pocit, že před rokem 1989 tady bylo všechno špatně a teprve po roce 1989 jsme začali svobodně dýchat. To, že to pravda není, vědí všichni starší. Všichni jsme toužili po samostatném rozhodování a menším vlivu státních a politických úředníků.   

      Nakonec se stál pravý opak! Co bylo dobré, jsme zničili a nechali rozkrást, a zůstali nám úředníci, kteří zvětšili své úřady, a místo jedné politické strany jich máme mnoho. Dostali jsme se do společenské krize, která přerůstá v krizi hospodářskou a nápravné opatření k posílení tvůrčích lidí jsou v nedohlednu. Naší volení zástupci se zajímají očividně o své blaho a zoufalství mnohých lidí je nezajímá!

      Jsou si jistí, že český člověk je příliš zbabělý na to, aby se bouřil tak, jak je to jinde. Mají pocit, že jsou v dostatečně vysokém podlaží tak, že se k ním jistě nedostane voda z potápějícího se Titanicu.

"My se teprve učíme!" volají k zoufalé spodině. "Věřte, že to zase bude v pořádku!" a Češi pokojně čekají. Nic však nejde k lepšímu, ale naopak. Loď se potápí a je jedno v jakém podlaží zrovna tancujete.

"Kdy se budeme mít líp?"ptají se všichni.

"Vždyť se již dobře máte! Vidíme, jaké plné nákupní koše vozíte z Lidlu!"

"Myslí to vážně, nebo si z nás dělají srandu?" Pokládají si pro sebe občané otázku.

"To není pravda, to by určitě neřekli!"odpovídají všichni utáhovači svého opasku.

Víte, co? Nakonec, přečtěte si to sami:

Závěrem uvádím citát z prvního obrázku (pro lepší čitelnost):

Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zem, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování, jejich srdce zjedovatělá touhou po bohatství, se vším kupčí, vše prodávají. Chceš pokřtit dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať! Ale pak kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa. Za peníze takto z lidu vydřené, koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají, na své kuběny kožichy věší, zatímco Kristus chodil bos. (Jan Hus)