Dětem se líbí anonym a anonymní diskuze.

Vychovává škola vůbec děti k čestnosti a pravdomluvnosti? Zazní ještě ve škole věta učitele: "Stůj rovně a dívej se mi do oči, když s tebou mluvím!" Je na školách někdo, kdo dětem dokáže vysvětlit, že anonymní sdělení je stejně zákeřné, jako např. rána zezadu? Vysvětluje někdo dětem, že musí vždy stát za svým slovem a jednat tak, aby se za své činy nemuseli jednou stydět?

Napsal jsem článek o špatnosti anonymní diskuze a o tom, jak destruktivně působí na jakékoliv společenství lidí.

      Odedávna si to všichni uvědomovali a pro anonymy ve společnosti nebylo místo!.

      Myslím, že většina to vždy chápala a chápe dosud.

      Mnohým z nás, kdyby někdo před léty sdělil, že přijde doba, kdy budou lidí v Česku anonymy  propagovat, dívali by se na něj jako na blázna.

Samozřejmě, že nemluvíme o anonymitě např. nejrůznějších výzkumných dotazníků nebo tajných voleb apod. !!!

      Hovoříme o anonymech, kteří z nejrůznějších osobních pohnutek, chtějí vnést pochybnosti do daných problémů, často se skrytým vlastním cílem.

      Pro anonyma přináší tato jeho pozice spoustu výhod. Především je to sdělování domněnek a nepodložených tvrzení, které by jinak musel zdůvodnit a doložit. Často také způsobuje (mnohdy záměrně) nákazu přesvědčení pro vyvolání davové psychózy a následných činů, které většinou vedou minimálně ke zmaření seriózní diskuze.

Anonymní diskuze jsou pro některé čitatele významné a vyvolávají v nich pocit zvláštní atmosféry, která je přitahuje.

      Proč?

      Kromě skryté identity, je to např. zaměření citů a myšlenek týmž směrem, což vlastně je základní charakteristika davu. (Dav totiž nemusí být nutně shromážděn na jednom veřejném místě!)

      Pokud připustíme tuto charakteristiku pro diskutující v anonymní diskuzi na internetu, musíme také připustit všechna negativa, které dav je schopen způsobit. Tudíž nemůžeme nikdy hovořit o žádné prospěšnosti pro autory článků, kteří chtějí se podělit, se seriózně uvažujícími lidmi o své zkušenosti.

      V diskuzích blogů iDNES navíc nevíme ani přibližně, kolik je diskutujícímu let, abychom s ním mohli diskutovat přiměřeně k jeho věku. Úroveň a obsah příspěvků nám ukázala, že se jedná mnohdy o děti, které se tímto baví se svými kamarády.

Řekněte sami! Můžu např. zde napsat článek o tvorbě zahrad, o psychologii tvorby, vnímání krásy apod., když zjišťujeme, že seriózní čtenáři těchto blogů jsou vytlačování anonymními hlupáky?

      Dokazuje to také reakce diskutujících anonymů na můj předchozí článek:

 „Jaký smysl má diskuze anonymů?“

 Diskuze jen potvrdila to, co jsem v článku uvedl a uvádím také zde!

      Pokud si někdo z těch vyzrálejších čtenářů, chce udělat představu o společenství, o kterém mluvím, doporučuji přečíst si diskuzi za tímto článkem. (Z větší části je to asi pětihodinová polemika přibližně pěti až osmi účastníků, kteří se přiměřeně ke své mentalitě baví, a sem tam se k ním někdo připojí! Někdo z těch rozumnějších, označil tuto společnost za psychiatrickou léčebnu bez oplocení!)

      Myslím, že s největší pravděpodobnosti se jedná o děti nebo nevyzrálou mládež. Věříme, že se jim moc líbí být anonymem.

Očividně jim chybí pevná ruka učitele Igora Hnízda s rákoskou!

Naší předkové tvrdili jedno výchovné pravidlo: „Škoda každé rány, která padne vedle!“

A měli pravdu!!!

V anonymitě se především děti nemusí bát reakce dospělých a dospělí zase nemusí např. přemýšlet o své odpovědnosti za lživá tvrzení. Je toho samozřejmě více, proč anonymové jsou rádi, že jsou rádi.

      Závěrem bych chtěl naznačit scénář, který možná se již stál, nebo se teprve stane, a nebo se stat u nás nemůže:

      „Představme si, že tito diskutující anonymové jsou budoucí studenti, kteří jsou si již dnes sebejistí, že jim maminka nebo případně tatínek, umožní svým vlivem zdárně školu ukončit a nastoupit do významné funkce. A… ? Co když se např. dostanou hned po ukončení školy takto do parlamentu ?!“

Může se to stát?

Máme vůbec nějaké možnosti, abychom tomu jako voliči zabránili?

Ať si odpovíme jakkoliv, jeden závěr můžeme říci úplně jednoznačně:

„Anonymní diskuze k blogům iDNES neprospívá nikomu a ničemu!“

Pro diskutující, jenž se mezi sebou právě dohadují :

Anonym a pseudonym jsou dva rozdílné věcné významy!(Ale to se učí na všech školách, nebo ne?)