Průvodce filmovými sci-fi III

   Uplynula již delší doba od mých dvou průvodců v žánru filmových sci-fi a tak se podívejme na další zajímavé filmy napříč časovou a kilometrickou osou světové kinematografie.

   První část našich průvodců naleznete zde - http://slanina.blog.idnes.cz/c/61213/Pruvodce-filmovymi-sci-fi.html a druhou část zde - http://slanina.blog.idnes.cz/c/62491/Pruvodce-filmovymi-sci-fi-II.html.

   Prvním filmem, kterému se budeme věnovat je britský snímek z produkce věhlasného Alexandera Kordy Svět za sto let (Things To Come) z roku 1936. Tento relativně nedávno objevený snímek je jedním z vrcholů sci-fi žánru. Příběh je podle věhlasného H.G. Wellse. Snímek se snaží předpovědět, kam lidstvo zajde v příštím století a ta vize není vůbec růžová, protože v ní dojde k další světové válce, změně společenství na feudalismus a vše vyvrcholí vědeckým pokrokem, kdy lidstvo vypustí raketu na Měsíc. Film je velmi zajímavě natočen, především sekvence světové války a zmaru je velmi přesvědčivá, ale nade vším ční proroctví, které se z velké části vyplnilo. Film nedávno uvedla v televizi i naše veřejnoprávní stanice.

   Působivý sci-fi snímek s (nejen) na svou dobu geniálními efekty natočil režisér Jack Arnold podle scénáře, potažmo knihy důležitého žánrového autora Richarda Mathesona. Film Skvělý zmenšující se muž (The Incredible Shrinking Man, 1957) popisuje vědce Scotta Careyho (Grant Williams), který se začne zmenšovat. V nejnápaditějších a suverénně dodnes napínavých scénách se dívá tváří v tvář kočce z domu pro panenky, bojuje s pastmi na myši a dalšími nástrahami svého domu, ale vůbec nejzdařilejší je jeho souboj s pavoukem, z kterého mrazí. I přes komickou nadsázku film na konci nenásilně změní výhybku a končí až v nezvykle vážné, téměř filozofické rovině.

   Dalším snímkem, který připomeneme je skvělé sci-fi drama Ti druzí (Seconds, 1966) proslulého režisérského veterána Johna Frankenheimera. Vysoký bankovní úředník John Randolph na základě telefonátu přítele změní svou identitu. Po zinscenované smrti se mu změní podpis a dostane nový obličej. Nový člověk začne žít sexuálně nevázaný život na Malibu, ale zjistí, že ani ten mu nevyhovuje a žádá o recyklaci na svou starou existenci. Film o záměně identit a paralelních identitách se stal kánonem žánru a řada novějších snímků na něm vesele parazituje. Hlavní roli ztvárnil Rock Hudson, kterého však tehdejší diváctvo v nové roli absolutně nepřijalo a film skončil komerčním fiaskem.

   Dalším snímkem, který v tomto průvodci zmíníme je britské brutální sci-fi drama 1984 natočené podle slavné stejnojmenné předlohy George Orwella. Film, z kterého bude slabším povahám fyzicky špatně je věrnou předlohou fenomenální knižní předlohy. ,,Chcete-li vizi budoucnosti…Představte si botu navěky dupající po lidské tváři.“ Nikoho nešetřící sci-fi Michaela Radforda těží také ze skvělých výkonů Johna Hurta a Richarda Burtona, jehož slavná kreace byla inspirací Anthony Hopkinsovi při ztvárňování Hannibala Lectera. Všimněte si, že oba herci dokázali získat nad diváky neuvěřitelnou převahu svým jasným zvláštním pohledem, z kterého mrazí a který působí neuvěřitelně divně. Přitom je jejich finta geniálně prostá - oba herci po dobu svých záběrů nemrkají.

   Dosud jsme se v našich seriálech nezmiňovali o veleúspěšné sci-fi sérii Roberta Zemeckise Návrat do budoucnosti (Back to the Future, I-III, 1985 – 1989), kterou jste sami zmiňovali v diskusích a která naprosto zřetelně a bezpochyby definovala žánr dobrodružné sci-fi komedie. Originální první dobrodružství, kdy se hlavní hrdina Marty McFly (Michael J. Fox) vrátí časem do minulosti a musí čelit zamilování se své matky do svého budoucího ,,já“. Dále se musí postavit dementním agresivním puberťákům a pochopitelně vše nastavit tak, aby se mohl vrátit zpět do budoucnosti. Zábavný retrofilm podpořený převratnými speciálními vizuálními efekty, pokračuje v na triky ještě nabitějším druhém pokračováním odehrávající v budoucnosti a ve trojce z divokého západu. I přes dechberoucí efekty se však nezapomíná na příběh a herecké výkony.

   Přesuňme se také ale jednou z bezpečných hollywoodských vod a podívejme se na japonské sci-fi Tetsuo Šinji Cukamota z roku 1989. Šinja Cukamota hraje ve filmu i hlavní roli. Hodně náročný a pro řadu diváků nestravitelný film začne tím, že si fetišista na kov zarazí do nohy kovovou trubku. Když vidí jak se mu v ráně svíjejí červi, vběhne na ulici, kde ho srazí auto. Pak se do centra dění dostane člověk, který při holení zjistí, že mu z obličeje vyrůstá kov. Následují další deviantní laskominy, které Vás budou šokovat podle toho, jak moc to máte rádi jinak. Na závěr bych jen rád podotknul, že hlavním nepřítelem kovu je?…Ano, je to rez. Inspirace Davidem Cronenbergem a Luisem Buňuelem není náhodná.

   Film, který jste zmiňovali během bouřlivých diskusí pod předchozími sci-fi průvodci je Total Recall (1990), tedy akční sci-fi podle P.K.Dicka v režii holandského internacionála Paula Verhoevena. Geniální zpracování v době realizace téměř 10 let starého scénáře, které notně ožilo díky Arnoldu Schwarzeneggerovi a jeho novému režijnímu šéfovi je skvělou ukázkou nestárnoucího žánrového vrcholu. Dělník Douglas Quaid (v předloze úředník, ale Verhoeven se smál, že takové svaly by jeden v kanceláři těžko vyprofiloval) touží po tom jet na Mars, ale je od toho neustále zrazován svou krásnou ženou (Sharon Stone). Díky svým omezeným prostředkům se rozhodne využít nabídky cestovky Recall, která mu za pár kreditů nabídne exkluzivní dovolenou se zážitkovým programem.

   Na filmu je dodnes fascinující kromě bezchybné výtvarné stránky úžasná hra filmaře s divákem. Návštěvník kina do konce netuší, zda je vše sen nebo realita, ale upřímně, vše tak skvěle funguje, že je to vlastně jedno. Když se zaposloucháte do mimořádně vtipného audiokomentáře na DVD s Paulem Verhoevenem a Arnoldem Schwarzeneggerem uslyšíte přesný význam filmu i místa, kde jste jako diváci dostávali nápovědy k ději. Akční scény jsou dechberoucí, hudba Jerryho Goldsmithe nemá chybu a film má dodnes velmi svěží kouzlo. Verhoeven i přes svou filmografii plnou sexuálních výstředností a násilí zůstal vždy nad věcí a právě scény jeho ,,ošklivého“ násilí jsou s odstupem času jeho odsouzením než heroizováním.

   Surreálná a plná snadno rozpoznatelných narážek na klasická literární i filmová díla podívaná Věčný svit neposkvrněné mysli je fantastickým intelektuálním sci-fi filmem s geniálním mnohovrstevnatým scénářem Charlieho Kauffmanna.

   Joel Barish (Jim Carrey) se seznámí s dívkou Clementine (Kate Winslet) a zamilují se do sebe. Jejich vztah je pro okolí ideální. Na svatého Valentýna však Joel zjistí, že jeho dívka si nechala na něj vymazat všechny vzpomínky u firmy Lacuna. Joel je z toho pochopitelně dost konsternovaný a proto si ze vzteku nechá provést stejný proces. Objedná se u doktora Howarda a ten mu doporučí svého nejlepšího technika Stana. Proces proběhne u něj doma a ve spánku. Stan začne s vymazáváním paměti, ke kterému mu je nápomocný jeho kolega Patrick, který má malé tajemství. Při výmazu Clementine si nechal její věci a teď se chová stejně jako Joel i s tím, že mu pochopitelně dívku přebral. Během večera se v bytě objeví i Mary, která má se Stanem poměr. Vymazání Joelovy paměti probíhá lehce do té chvíle, než si uvědomí, že ty dobré vzpomínky vymazat vůbec nechce.

   Doufám, že jste si mezi pro Vás známými sci-fi snímky přečetli i o méně známých filmech, o které jste si psali a máte-li nějaké další tipy můžeme v této populární sérii pokračovat.