Charlotta Masaryková byla sociální demokratka (a unitářka), Masaryk se víc blížil k politickému středu, zejména jako president, kdy nejen proklamoval, ale též prokazoval a naplňoval nadstranickost. Nejvíc ho ovšem zajímala morálka politiků, takže dobře vycházel jak s komunistou Šmeralem, tak i s agrárníkem Švehlou, neboť si jich vážil jako lidí (Gottwald a jeho prostalinistická klika dobře věděli, proč Šmerala odsunuli; Švehlovu předčasnou smrt Masaryk chápal jako velkou ztrátu).
"Žádám morálku ve všem jednání člověka" Masaryk myslel vážně, a mělo to u něj i řadu příkrých a tvrdých důsledků - po celý život vždy co nejobezřetněji zvažoval, kdy "pluhem" a kdy "mečem", a protože mu bylo i jasné, že demokracie se vždy proti protivníkům jen čestnými kroky neubrání, "nebyl vždy bezelstný", jako o něm napsal Karel Čapek v kdysi slavném článku Věčný Masaryk.
I dnes by podle mne Masaryk dal v rámci ČSSD přednost jejímu levicovému křídlu, přestože ideově by mu bylo bližší křídlo středolevé, neboť po lidské stránce by mu byli bližší Sobotka, Dienstbier, Zaorálek, Gajdůšková a (zejména) Špidla než Hašek, Škromach a Tejc.
Avšak volil by zřejmě Zelené: kvůli morálce, kvůli tomu, že jsou biti "ze všech stran" a že by jistě i uznal, že jeho humanitní demokracii je dnes třeba kvůli starosti i Zem rozšířit na obecně etistní.
První, co by ovšem udělal, by politicky "uťal hlavu" Kalouskovi i "čistému" Fialovi (podobně jak to udělal s Gajdou): v polemice s ním by dopadli jak zmoklí chudáci.
