- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
O mýtech, nepravdách, lžích, překrucováni a jiných taktikách klerikálů bylo již napsáno tolik, že to nehodlám rozvádět. Jen chci mimo jiné poukázat, jak kážou pouze, jak by řekl Havlíček, "kulatými slovy", a dodat: "kulatými větami".
Když už jsem u (svobodně věřícího, formálně katolíka, ve skutečnosti jako všichni naši vůdčí buditelé protestanta) Havlíčka, tak se mi - jako již tolikrát v podobných souvislostech - připomíná i jeho "nepravda se prosazuje jen do té míry, kolik má za sebou silných paží".
O tu sílu paží jde katolíkům dodnes. V jejich klání o restituce jde hlavně o materiální statky: kážou vodu a chtějí víno. Tomu vínu chtějí obětovat i zbytky důvěry, kterou k nim veřejnost dosud měla. Neboť "prachy jsou vždycky až na prvním místě" i u nich. Těmi krásnými řečmi to však nezakryjí. Jediné, čím se dnes mohou věrohodně ohánět, je charita, ale to je nesystémová věc a není jejich specifikem, mohou to dělat i zbohatlíci, missky a jiní.
I "Panna Maria - Matka Boží i naše" (http://hruban.blog.idnes.cz/c/407708/Panna-Maria-Matka-Bozi-i-nase.html) není nic jiného než obratně zakrytá lež. Dokonce tak trochu dvojnásobná: pannou nepochybně nebyla a není ani naše - maximálně tak jedné pětiny národa. Ježíš, než to evangelisté překroutili, se považoval za pouhého syna člověka, jímž jeho matka nepochybně byla.
Restiucemi se katolická církev snaží o resuscitaci (a za její umírání nemohou ani tak komunisté, neboť už za 1. republiky, po zkušenostech z rakousko-katolickou teokracií, jsme byli "národ beznabohů") ale jde na to špatně. Rozhodují ne majetky, ale ideje a vize. A tady už nikomu nic nového "nakázat" nemůže.
Další články autora |
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...