Nové "náboženství" - k 160. výročí narození T. G. Masaryka
Je prostou pravdou, že nad nejdůležitějšími věcmi je třeba se co nejhlouběji zamýšlet a že je třeba je co nejlépe řešit. Konkrétní naplňovaní této pravdy je ovšem ‚neprosté‘, obtížné.
Křesťanství se v Římské říši prosadilo proto, že přineslo nové a člověka hluboce oslovující vize. Vytvořilo ovšem i celou řadu mýtů, jak to odpovídalo tehdejší době. Mělo též své materialistické opodstatnění: chudým přinášelo útěchu, zejména v podobě víry v posmrtný život, bohatým dalo možnost chudé ovládat. (Nelze zcela vyloučit, že víra v posmrtný život, společná tolika náboženstvím, je v některých z nich záměrným, ‚ďábelsky chytrým‘ podvodem.)
Křesťanství prošlo i vývojem typickým pro jiné přitažlivé ideologie: postupně se odpoutalo od původních ideálů a začala je znevažovat mocenská zátěž. Začalo se opírat o „věřivost“ mas a o jejich ochotu přistoupit bez přezkoumávání na tradice a již vžitá mínění. Katolická církev si (jako jediná) vybudovala světskou, hierarchizovanou, dnes téměř celosvětovou ‚imperiální‘organizaci, ovládající technologii moci a mediální propagandy.
V atributech odporujících kritickému rozumu je křesťanství již delší dobu neudržitelné. Také křesťanská morálka podléhá zřetelné erozi. Možnou alternativou pro euroamerickou civilizaci je vedle ateismu či agnosticismu snad jedině buddhismus (mimo jiné proto, že nemá ‚pravého‘ Boha); jeho většímu rozšíření však brání jiné nepřijatelné mýty a rituály.
Vzhledem k tomu, že na otázku, zda existuje Bůh, nelze a nikdy nebude možno pravdivě odpovědět, případně, že existuje jen nic nevypovídající agnostická odpověď ‚nevím‘, je zcela namístě, jestliže se lidé v tomto ohledu různí. Měla by zde ovšem panovat oboustranná tolerance věřících vůči nevěřícím a naopak.
Spory mezi katolíky a evangelíky již dnes naštěstí nejsou tak vyhraněné a aktuální, jak bývaly v minulosti. I katolíci se mohou nad Masarykem, přinejmenším zamyslet. To, co je s ním pojí, jasně převažuje nad tím, co je odděluje. Také katolická církev prošla během minulého století, a prochází dodnes, pozvolnou reformací a soustřeďuje se stále víc na evangelia (dobré zvěsti).
(Například v pastorační příručce České biskupské konference z r. 2003 je výslovně uvedeno, že nadějí pro Evropu je Kristus a že ‚církve se vracejí ke svým zdrojům‘.)
Je ovšem možno říci, že v podstatě křesťanská euroamerická civilizace dodnes nestojí ani ne tak na víře v Boha, jako na morálce: skutečné materiální i duchovní hodnoty budovali a vždy budou budovat především jen slušní a poctiví lidé, křesťané i nekřesťané.
Masarykovo kritickým rozumem podložené svobodné, volné, individuální, nové či budoucí ‚náboženství‘ je dle mého soudu jednou z jeho (resp. osvícenských, pozitivistických aj.) nejnosnějších tezí. Je to velká myšlenka, i když pouze v souvislosti s jeho univerzalismem, tedy jako jeho součást - byť jím byla plně vyřešena a formulována jen pro „foro interno“.
Požadavek odbourání veškerých mýtů Masaryk vyslovil stejně jako jeho předchůdci bohužel jednak příliš brzo, jednak znamená i dnes výhled na desítky až stovky let dopředu (a to jen v případě, že homo sapiens někdy vůbec zmoudří). Své credo nikdy neupřesnil (a když byl o to požádán, odmítl to), přesto však za 1. republiky existovaly statisíce, možná miliony lidí, kteří ‚věřili v Masaryka‘, ‚žili v Masarykovi‘ a mělo to na ně podobný účinek jako jakákoli jiná víra.
Jeho ‚teologie‘ se uskrovnila stejně jako její „konkurenční podnik“ metafyzika: „Pravda, literárně jsem jich soustavně nezpracoval, jen příležitostně to a ono napsal.“ Přesto však de facto existuje - lze ji vyčíst, pochopit i přijmout. Co bylo Masarykovi ‚uvnitř‘ jasné, lze pochopit v celé dalekosáhlé a vnitřně konzistentní komplexnosti, přestože o tom podával, neustále zaměstnán politikou, často jen dílčí a daným kontextem poznamenané zprávy.
Jeho ‚víru bez pověr‘ je možno modifikovat a doplnit. Dnes je již celkem snadné shromáždit z různých náboženství a ideologií nejdůležitější teze, dokonce není ani těžké je syntetizovat, protože si vzájemně neodporují a to osvědčené, nadčasové a transkulturální se v nich opakuje.
Jeho přesvědčení, že člověk potřebuje znát smysl své existence a že potřebuje věřit v něco kladného, je nezpochybnitelné. U střízlivě či racionálně uvažujícího člověka může jít o ‚náboženství bez Boha‘ či o náboženství, v něm je Bůh jen hypotézou, u religiózně založených jedinců k tomu mohou být připojeny různé stupně víry v boží existenci. Masarykova ostatní (‚podteologická‘) ideologie je ovšem důležitější - je třeba diskutovat věci řešitelné - byť někdy třeba pouze potenciálně nebo jen s ohledem na ‚příliš‘ vzdálenou budoucnost.
Svědomí a potřeba konat dobro jsou člověku vlastní a přirozené, potřebuje ‚pouze‘ adekvátní, nedeformované vidění věcí a jemu odpovídající názory a postoje.
Lze říci, že Češi jsou jako převážně agnostický až ateistický národ v tomto ohledu avantgardou, bohužel za to ovšem dosud draze platí řadou negativních vlastností a jejich důsledky.
Mezi vady českého charakteru patří mimo jiné neochota hlásit se ke svým největším osobnostem. Američané mají ‚svého‘ Abrahama Lincolna a George Washingtona, Angličané Winstona Churchilla, Turci Kemala-Atatürka, přičemž žádný z nich se Masarykovi kulturou, rozsahem ani hloubkou myšlení nevyrovnal. V norském Oslo je nepřehlédnutelné a turisty téměř povinně navštěvované museum Thora Heyerdahla. My bychom měli v centru Prahy nebo na Pražském hradě zřídit druhou ‚národní kapličku‘ - muzeum Tomáše Garrigua Masaryka, z něhož by si každý návštěvník odnesl alespoň něco z jeho idejí.
To, že Masarykovy myšlenky dnes v očích naší společnosti skomírají, je dalším, neposledním symptomem její nemocnosti.
Nedá se s tím (vším) nic dělat? Hodiny již delší dobu bijí dvanáct. Nelze ‚tatíčka‘ požádat, zda by ještě jednou nepomohl?
(z připravované knihy Ideje a vize T. G. Masaryka)
Bohumil Sláma
... protože islám a pravoslaví neprošly reformací a osvícenstvím
Je to už několik let, co jsem četl krátký článek pojednávájí o tom, že čínští vědci zkoumali otázku, proč Evropa a následně i USA kdysi předběhly ostatní svět. Dospěli k závěru, že to bylo především díky náboženství. Víc toho v článku nebylo, a tak jsem přemýšlel dál, a dospěl jsem k závěru, že to bylo reformací a nástupem protestantství - příklonem k potřebám člověka, jeho pozemskému životu a zejména protesantskému "kdo se přičiní, tomu i Bůh pomůže". Dále to pak bylo osvícenstvím, kterým i katolická Francie částečně dohnala protestantské země. My jsme šli poněkud zvláštní cestou, neboť jsme odklon od katolicismu řešili spíše agnosticismem a ateismem. Proto jsme dnes nejateističtější zemí světa, podle mého názoru tím v tomto ohledu i nejpokrokovější.
Bohumil Sláma
Proč si vážím budhismu a Dalajlámy
Když tibetský Dalajláma vyjádřil obavu, že je možná poslední, zabolelo mne to a současně mne to i potěšilo: naznačil tím, že se zbavuje dávných nadpřirozených kořenů budhismu. Po unitářství je budhismus vírou nejvíc zbavenou mýtů, a proto je z "nekřesťanských" věrouk (vyspělému) evropskému myšlení nejblíž. Proto je i můj přítel, duchovní pražských unitářů Petr Samojský, do jisté míry budhistou.
Bohumil Sláma
Církevní restituce - útok na demokracii
Ministr Jurečka (KDU/ČSL) nechal odvolat náměstka pro resituce navrženého ČSSD a ČSSD se to nelíbí. Jde ovšem o mnohem víc. Nejde jen o to, že je to problém vládní koalice, který ČSSD i KDU/ČSL překonávají jen se zatnutými zuby.
Bohumil Sláma
V čem se přece jen obnovuje studená válka
Byla tu vlastně vždy, přinejmenším už od starého Řecka, kdy demokracie poprvé zápasila s autokracií. Když se neválčilo, byla studená, když se válčilo, byla horká. Vždy do byla válka mezi lidskou nevědomostí a nesoudností a vědomostí a soudností - válka mezi dobrem a zlem. Noví političní vůdci vždy začínali s krásnými idejemi, aby dříve nebo později, oni nebo jejich pokračovatelé, zparchantěli. Nebo začali hned s útoky na spodní proudy v člověku, jakými jsou nekritická víra, nacionalismus, ekonomismus atd. (Ekonomismem začal i liberální demokratismus a marxismus.)
Bohumil Sláma
Čapek, Havel, Scheinpflugová a "Dáša"
V neděli jsem v televizi viděl Karla Čapka, v nepřekonatelném podání Josefa Abrháma, ve filmu Člověk proti zkáze, a nemohl jsem potom spát. Dojalo mne i to, že Čapek zemřel v roce 1938, Scheinpflugová v roce 1968. Dnes si připomínám i Václava Havla a napadá mne: "Když chceš poznat muže, podívej se na jeho ženu".
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 512
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1072x