Dokud se budou náboženští hodnostáři cpát do politiky (a potažmo do světského vládnutí) , tak to lepší nebude. Z toho vyplývá, že není politický důvod, proč přijímat dalajlamu.

Nikdo nemůže bránit náboženským vůdcům, aby zasahovali do politiky, a vždy tomu tak bylo. Rozhoduje ne kdo, ale jak se mýlí či nemýlí.

Milý pane Slámo, cože tomu říkám? Úmyslně používám jednotné číslo, nemohu mluvit za nikoho jiného. Na tom našem ateismu, případně agnosticismu, který nás přivádí na špici pokroku(podle Vašeho názoru), má nehynoucí zásluhu Vítězný únor a následující roky. Přece si to musíte pamatovat, podrobnosti snad netřeba vypisovat.

Srovnání katolicismu a islámu - to jako myslíte vážně?

Vy jste prostě militantní antikatolík. Kdyby nebyly restituce, stejně by se na Vašem postoji nic nezměnilo. Našel byste si jinou hůl.

Křesťané dnes spíš hledají cestu k sobě, Vaše nazírání je silně zpátečnické a zastaralé. Skoro jako by vypadlo z učebnic vědeckého komunismu.

Islám, nebýt jeho agresivity která ho vrací až kamsi k počátkům judaismu, je jako celek pokročilejší než katolicismus - i proto se tak ujal a proto jsou muslimové odpočátku tak a oprváněně sebevědomí.

Uznávám spíše křesťanskou než komunistickou morálku. Ta je ovšem na jakékoli teologii či ideologii poměrně nezávislá. Měla by se budovat spíše

na zdravém než na mýtickém myšlení. Komunismus byl jen jinou formou "teologie".

Podle mě je to naprosto povrchní a troufnu si říct, že i hloupý myšlenkový pochod.

Raději se už do podobných úvah nepouštějte.

Dnes uz to je jedno. Katolicke vedy resi uplne jine otazky nez normalni vedy. Pro rozvoj mela zasadni vyznam scholastia. Akvinsky dal lidem filosoficky ramec pro dalsi zkoumani. Protestanti vs. katolici zase taovy rozdil nedelaji. Mozna neprimo tim ze protestanstvi vic podporuje individualismus a tim materialni zakladnu pro zkoumani.

Katolické "vědy" jsou především naprosto nevědecké. Scholastika rozpor mezi rozumem a vírou jen nakousla.

Já bych na věc nekoukal z pozice náboženské denominace, ale spíše z pozice evropského ducha. Poté, co (mimochodem ještě jednotně katolická) Evropa navázala na antickou vzdělanost, poté (co zpočátku ještě pouze církevní školství) začalo dbát o šíření a rozvoj vzdělanosti, se člověk osvobozoval od dogmat nebo pseudodogmat. Evropský duch se rozvíjel částečně ve spojení s náboženstvím, částečně a stále více nezávisle na něm.

Rozdíl mezi katolickými a protestantskými zeměmi ale nevidím v samotné konfesi, jako spíše v tom, co rozdílnost konfesí způsobilo. Vezměte si rozdrobené německé země nebo vždy poněkud svou Anglii na straně jedné a rakouské císařství s politickou jednotou trůnu a oltáře na straně druhé. Přitom v samotném Rakousko-Uhersku byl mezi vesměs pouze katolickými zeměmi dost zásadní ekonomický a "technologický" rozdíl, takže denominací to nebude.

"Evropský duch" se vyvinul dnes už nepředstavitelně tvrdým, těžkým a zdlouhavým bojem kritického myšlení s nekritickým. Začal mimo jiné upálením Jana Husa a končil dodnes plně nedokončeným bojem za Darwinovu teorii, která katolicismu zasadila jen téměř smrtelnou ránu.