Nelítosná válka jen mezi ODS a ČSSD? Ne, ne...

Co je nejokatější, nemusí být vždy nejhorší. Co je velké, nemusí být vždy nejurputnější. Je jedno, jestli mezi sebou bojují dvě party vesnických darebáků, dvě mafiánské skupiny nebo dvě velké politické strany. Rozhoduje zavilost a podlost.

Mediálně nejviditelnější je sice boj mezi ODS a ČSSD, avšak obě, a vlastně i většina ostatních stran bijí napravo i nalevo stejně "nadoraz" (a toto slovo připomíná slovo dorazit). Hodně to schytávají malé strany, protože malý se brání málo. Jen tak se podařilo z lidoveckého Luxe (jednoho z našich nejlepších a nejslušnějíšch polistopadových politiků) udělat "Hada na tři" a ze zeleného Bursíka podvodníka.

Za zvláštní pozornost ovšem stojí boj mezi KSČM a ČSSD. KSČM bojuje metodami, které za své devadesátileté existence dopracovala téměř k dokonalosti: nesplnitelnými sliby a obratnou populistickou demagogií. V tom je snad největším politickým škůdcem: nutí ČSSD ke stejnému nebo podobnému, a prosakuje to i do ostatních stran. Všechny byly koneckonců komunisty vychovány.

Je to samozřejmě jen malé a nedostatečné vysvětlení a ČSSD ani ostatní strany to neomlouvá.