Navrhované restituce církvím nejsou "ani omylem" nejlevnější

Názor ekonoma J. Schwarze, že na restitucích církvím, tak jak jsou navrženy, stát ušetří, je "do nebe volajícím" omylem - a jen dokládá, jak je ekonomická "věda" subjektivní, to je nevědecká (o tom, že levicoví ekonomové tvrdí jedno a pravicoví pravý opak, nemluvě). Předpokládá totiž, že katolická církev bude v Česku působit na věky, přičemž historický trend je přesně opačný. Dále předpokládá, že česká ústava je v tomto ohledu v pořádku a že ji nelze nebo není třeba měnit. Opět zásadní omyl: ony miliardy by přece za změnu v ústavě bez nejmenších pochybností stály.  

Ne každý ví, že po roce 1989 se katolické církvi jisté majetky vracely a že by už tedy mohla mít "dost", zejména, když když se jí počínaje Josefem II při reformách společnosti majteky odebíraly (dělali to nejen komunisté!), takže navracení po roce 1989 bylo proti tomuto trendu.

Jistě opodstatněnému. Počínaje osvícenstvím katolická církev - zejména u nás - ztrácí na ideovém vlivu a tento úbytek bude nepochybně pokračovat. Takže jí do budoucna zbudou velké majetky a k tomu prázdné či poloprázdné kostely(?).

Mnohem levnějším a celkově racionálnějším řešením by bylo zařadit duchovní mezi státní zaměsnatnce jako kterékoli jiné. Počet katolických duchovních se bude postupně stále zmenšovat, neboť praktikujících věřících bude i nadále ubývat (zvláště, pokud se katolická církev bude chovat jako nyní). Moudrý stát by se o ně měl starat podobně jako o učitelky mateřských škol: když je dětí málo, školka se zruší - a je to "zadarmo".