Nerozlišujme přátelé při volbě prezidenta příliš mezi pravicí a levicí, ve hře jsou daleko důležitější věci. Za prvé, pokud jen trochu nahlédneme do Klausova premiérského údobí 1992-1998, zjistíme, že v něm převažovaly levicové kroky, a naopak u Zemana v letech 1998-2002 převažovaly pravicové. (Že to dnes oba vykládají ve svůj prospěch, je jen jejich demagogická obratnost, v tom snad jedině klobouk dolů.)
Zamysleme se také nad Schwarzenbergovým konservatismem. Tento pojem sám o sobě pravicový ani levicový není (my starší až příliš pamatujeme konzervativní komunisty); jeho blízkost k pravici vyplývá pouze z toho, že politika se od středověku ke dnešku průběžně posouvala a posouvá (v dlouhdobém pohledu, pomíjejícím český dnešek) od pravice k levici. Schwarzeberg je konzarvativní mimo jiné v tom, že jako realisticky uvažující politik pamatuje i na mnohé, v průběhu posledních staletí osvědčené levicové principy a ideály. Když tedy nyní tvrdí, že bude podporovat chudé, není to jen předvolební taktika, ale je to do značné míry pravda. Je jen otázkou, zda je bude podporovat spíš v charitativním slova smyslu nebo zda systémově. Flákače rozhodně podporovat nebude.
Ostatně pravicovost-levicovost prezidenta u nás nehraje při jeho kompetencích nijak významnou roli, určujcící je parlament a vláda.
U prezidenta především rozhoduje, jak málo nebo hodně lže, jaký je demagog a populista, jak málo nebo hodně nahrává gaunerům.
Z tohoto hlediska u Schwarzenberga-Zemana rozhodování není lehké, ani jeden z nich není zdaleka bez poskvrny, avšak menším zlem je nepochybně Schwarzenberg.
Jistě bychom si přáli lepšího, ale za současného stavu české politiky prostě lepší neexistuje.
