Jaderné elektrárny a lidský faktor

Ze selhání japonských atomových elektráren nelze podle mého názoru dělat žádné přímé či dalekosáhlé závěry, například o rušení atomových elektráren po celém světě; to by bylo příliš jednoduché ne-li primitivní. Stejně tak se ovšem nelze nad problémem znovu nezamyslet, pokud možno však bez předsudků a apriorních či jinými příčinami podložených soudů.

Ve zprávách týkajících se japonské katastrofy jsem si v první řadě všiml, že jejich elektrárny byly konstruovány na vlnu tsunami "jen" o metr dva nižší než která nakonec přišla - zde tedy člověk, který rád poroučí "větru dešti", dopadl podobně jako při konstruování "nepotopitelného", tedy stejně "zcela bezpečného" Titanicu. Když si uvědomíme, kolik je dnes atomoých elektráren po celém světě, že stačí, aby havarovala jen jedna, zejména "blízko nás"...

Je třeba si též všimnout faktu, že o bezpečnosti jaderných elektráren nás informují převážně jen oborníci typu paní Drábové, to je převážně jen technici podávající problém pouze z technického hlediska, a navíc ještě technici v daném poboru zaměstnaní. Nic proti nim, ale celkový či celkově objektivní pohled nám podat nemohou...

Dále jsem si všiml, že všichni zaměstnanci atomových elektráren jsou údajně podrobováni psychologickým testům, čímž se de facto přiznává, že úloha lidského faktoru zde není nezanedbatelná. Psychologické testy rozhodně neomylné nejsou, někdy (to vím jako bývalý soudní znalec) neodhalí ani vysloveného zločince. Důkladně proškoleného "normálního" sabotéra-teroristu vždy zřejmě spolehlivě neodhalí...

Zkusme se též znovu zamyslet, proč Rakušané mají k atomovým elektrárnám jiný postoj než dosud většina Evropy a zejména, proč je tak příkře odlišný od postoje českého - tak odlišný, že to zhoršuje naše vzájemné  vztahy. Rakouský protijaderný postoj je možná chybný, extrémní, ale není ten náš projaderný jen jeho stejně chybným a extrémním protipólem? Není výsledkem stejně masivní, jen opačně cílené propagandy a manipulace - toho, že do nás politici a média jednoduše "perou" jen něco úplně jiného než do Rakušanů jejich politici a média?

V této souvislosti se nabízí i otázka, zda náš postoj není výsledkem klientelismu a korupce, která je u nás evidentně větší než v Rakousku. Zda tedy naše eneregetické lobby, které chtějí "stavět", to je získat obrovskou státní zakázku, nemají jen o poznání delší prsty než lobby rakouská. Odpověď je nasnadě, prokázalo se to v případě našich "ekologických" solárních elektráren.

A nemáme sklon věřit projaderným propgandám též proto, že nás uklidňují, že napomáhají našemu pohodlí a pocitu pohodlného bezpečí?

Nejsou Zelení naopak rušivými ovády, kteří nám  ten "klídek" berou - proto je tak odmítáme? Všimli jsme si, že na ně nejvíc útočili demagogové-ekonomisté typu Ladislava Jakla? Že Zelení sice nadělali řadu chyb, ale že jim byly omláceny o hlavu daleko víc než kterékoli jiné politické straně? Že Kocáb nebyl horší Řápkové, ale ta je dodnes poslankyní, skoro celebritou?

Že Zelení stran atomových elektráren vlastně jen říkali "nikdy neříkej nikdy"?

 

Autor: Bohumil Sláma | pondělí 28.3.2011 11:57 | karma článku: 5,07 | přečteno: 754x