Havlíček očima TGM (8) - Vzdělání a ‚kulatá‘ slova

Havlíček pořád a nejvíc stál o vědomosti a vzdělání co nepraktičtější, to byl právě význačný rys jeho snažení a povahy. Přál si proto mít všechno školské vychování v tomto smyslu opravené. Důsledně pak žádal, aby mládež ve školách byla poučována i politicky.

Jako přívrženec realismu dobře pochopil, že lidé v politice berou za věc slova. To ostatně není pouze v politice, je to ve filozofii, je to všude. Sotva se Prahou počalo rozléhat radostné volání konstituce! konstituce!, hned do Pražských novin napsal: konstituce je „kulaté slovo, které samo o sobě ještě neznamená nic dobrého“ a ukázal, jak Francouzi měli v letech 1830-48 konstituci, ale že krále přesto museli nakonec vyhnat.

Bál se těch ‚kulatých‘ slov a bylo mu docela jasné, jak si lidé místo věcnými pojmy a věcmi nechávají platit slovy. „Hlavní důvod skoro všeho zlého ve veřejných a občanských záležitostech světa je dle mého mínění tak okolnost, že lidé buďto stejné věci jmenují rozličnými slovy nebo že rozličné věci nazývají stejným jménem.“