28. říjen...

"Dvanáct apoštolů rozešlo se do světa a podmanili si svět, protože věřili ve svéposlání a hlásali pravdu; rozešlete dnes dvanáct mužů věřících ve své poslání a hlásajícíchpravdu bez bázně, a celá Evropa se jim bude klanět.Musíme milovat pravdu, musíme statečně býti celými lidmi, zkrátka – musímenalézt svou duši a věřit v tu duši a bude postaráno o všecko.Potřebujeme idejí, živých a velikých idejí, a nebudeme malí. Musíme mít idejesvětové, ideje netoliko pro sebe, ale pro všecky. Kdo se chce zachovat a udržet, musímyslit, cítit a pracovat pro všecky, nejen pro sebe. Velikých idejí, živoucích idejípotřebujeme, a ty nás spasí, protože spasí i jiné."Tomáš Garrigue Masaryk

V roce 1917 napsal Jaroslav Kvapil – publicista, básník, dramatik a režisér, člen
Masarykovy odbojové organizace Maffi e – Manifest českých spisovatelů, který
podepsala naprostá většina vůdčích osobností tehdejší české literární scény. Tímto
manifestem, spontánně podpořeným veřejností, byla vyjádřena vůle k založení Československa,
prvního demokratického státu ve střední Evropě.
Ideje, z nichž v roce 1918 vznikl nový československý stát, byly nosné a ušlechtilé,
dnes bychom mohli dokonce říci, že byly až příliš ušlechtilé. Podle dobových
svědectví i podle svědectví pamětníků však za Masarykova života žily a prosazovaly
se.
My, autoři této publikace a mluvčí Charty 2012, vyjadřujeme vůli vrátit se k Masarykovu
odkazu. Jsme stejně jako on přesvědčeni, že bez poctivých, kriticky myslících,
široce vzdělaných a angažujících se lidí vedených nadosobními ideály nemůže
být zdravé, harmonické demokracie, nemůže být silných a všestranně se rozvíjejících
států ani jejich společenství.
Masarykovo učení je podle našeho názoru jedním z nejcelistvějších základů, na
kterých lze stavět i dnes; je dokonce potřebnější než kdykoli v minulosti. Vychází
z nejlepších evropských tradic, jak byly předurčeny antikou a Ježíšem a rozvinuty
reformací, osvícenstvím a modernismem. Lze je přirovnat k universalistickým učením
křesťanství, marxismu a liberalismu, zatímco však křesťanství bylo od počátku
poznamenáno dobovými mýty a marxismus a liberalismus řadu dalších mýtů vytvořily,
Masarykovy ideje a vize platí v základních obrysech ‚sub specie aeternitatis‘.
Ukládáme si za cíl na Masaryka navázat, na jeho formát i odvahu. Proto vyhlašujeme
neomodernismus, etistní demokracii, ‚novou víru‘ a nově pojatou sociopedagogiku
a socioterapii.

Bohumil Sláma, Anna Hogenová, Stanislava Kučerová
(Z předmluvy ke knize Tomáš G. Masaryk, neomodernismus a Charta 2012)