Nejlepším fotbalovým střelcem v Čechách je cizinec po 75 letech

Jenom jsem si tak všiml, když v sobotu skončil ročník I. fotbalové ligy 2008-09, že nejlepším střelcem naší nejvyšší soutěže je cizinec poprvé za posledních 75 let. V ročníku 1933-34 se dělil o titul střeleckého krále Belgičan Raymond Braine v barvách Sparty s 18 góly se slávistou Jiřím Sobotkou. Letos vyhrál Chorvat Andrej Kerič z FC Slovan Liberec (na snímku) s 15 brankami. Braine byl i králem kanonýrů v sezóně 1931-32, kdy skóroval šestnáctkrát. Znamená to něco?

Andrej KericFC Slovan Liberec

 Ne zrovna moc. Je to jen historický exkurs, jehož si možná fanoušci české ligy nevšimli. Znamená to spíše to, že do české ligy obvykle přicházejí většinou průměrní cizinci, kteří se obvykle nemohou stát většími hvězdami než Češi.

Trenéři, kteří byli vzděláni na FTVS UK či ekvivalentních univerzitách nebo při studiu profesionálních licencí, obvykle používají poměrně přesná kritéria kvality pro brankáře, obránce, záložníky a útočníky. Jsou to kritéria zčásti numerická - například pro efektivnost útočníka je základní hranice 3:1, čili na tři zápasy jeden gól - a zčásti individuální (např. finální přihrávky). Jestliže dal Andrej Kerič ve 27 zápasech 15 gólů, tak je na tom výborně, neboť jeho účinnost je zhruba 55%. Skvěle je na tom i makedonský útočník sestoupivší Viktorie Žižkov Riste Naumov, jehož 10 gólů ve 22 zápasech představuje účinnost přes 45%. Ale možná je na tom lépe hráč Slavie Tunisan (nebo Francouz?) Tijani Belaid, neboť dal 9 branek ve 24 zápasech, což je účinnost přes 37,5%, protože je to záložník. Podotýkám, že se mi příčí Slováky považovat za cizince. 

Celkově je však efekt cizinců v české lize poměrně slabý, zatímco v dalších evropských ligách je dominantní.  Například ve Wolfsburgu, který letos vyhrál I. německou bundesligu, dal třicetiletý Brazilec Grafite během dvou sezón ve 49 bundesligových zápasech 39 branek (v sezóně 2008-09 28 branek a je králem střelců I. bundesligy) a má účinnost 79,6%.

Bosňan Edin Džeko, který po příchodu ze Željezničaru Sarajevo do Teplic díky "čuchu" trenéra Jiřího Plíška nastartoval velkou kariéru, dal v 60 bundesligových zápasech za Wolfsburg 34 branek a má účinnost 56,6%. Stále se lepší, protože v této sezóně zaznamenal ve 32 zápasech 26 gólů, což je účinnost 81,2%.

Avšak všichni útočníci z ciziny, kteří přijdou do české ligy, tak se musejí ohlédnout hodně zpátky, aby se v Čechách mohli ucházet o nějaké historické primáty. Jejich dějinným protivníkem je především Josef Bican, který odehrál jako profesionál 24 sezón. Z toho dvě v bývalé československé II. lize za Hradec a Vítkovice a šest v rakouské lize. Byl jednou králem rakouské ligy s 28 góly ve 22 zápasech v dresu Rapidu Vídeň a jedenáctkrát vyhrál soutěž kanonýrů v československé a protektorátní lize. V 15 sezónách měl lepší průměr než jeden gól na zápas. V roce 1955 to dokázal ve věku 41 let v dresu Slavie, když dal v 7 utkáních 10 branek. Ve čtyřech sezónách měl průměr lepší než dva góly na zápas. V jednom ligovém ročníku měl průměr tři góly na zápas. V roce 1948 totiž odehrál za Slavii 7 utkání a dal 21 branek.

Naposledy byl nejlepším střelcem čs. ligy ve 36 letech v dresu Vítkovic (tehdy VŽKG Ostrava) coby pomocný dělník  a nepřítel státu. Dal ve 21 zápasech 22 gólů. Jsou tu však i jiní superstřelci - například slávisté "Franci" Svoboda s 27 brankami nebo další "sešívka" Vojtěch Bradáč se 42 góly.

Od vzniku samostatné české ligy však jen třikrát střelci překonali hranici 20 gólů: v sezóně 1993-94 sparťan Horst Siegl (20), v sezóně 1995-96 drnovický "šutér" Radek Drulák (22) a v ročníku 1999-2000 Vratislav Lokvenc (21). Jinými slovy - jásot nad tím, že někdo dá v českém prvoligovém ročníku 15 branek, je radostí chudých. Česká liga je jen "převodovkou" pro velký byznys. Džeko přišel do Čech za necelé tři milióny korun, do Wolfsburgu odešel za více než 100 miliónů korun, dnes za něj nabízejí anglické kluby přes půl miliardy Kč. Podobný osud zřejmě čeká i na Keriče.