Na zápas III. německé ligy přijde 51 500 lidí. A souvislosti...

Píšu už o fotbale dobře třicet let a pořád se toho nemůžu nabažit. Sice mu narozdíl od jiných bloggerů pořád moc nerozumím, ale trochu se to zlepšuje, pořád do něj víc vidím. Ale některé věci mi fakt hlava nebere. V sobotu přijde na utkání III. německé bundesligy mezi Fortunou Düsseldorf a amatéry Werderu Brémy 51 500 lidí. Celé 28. kolo české I. ligy, v němž šlo o všecho, čili o titul i o sestup, navštívilo 32 601 lidí, z nichž se jich ještě pár desítek pěkně popralo. 

Ivan Hašekarchiv

Bohužel je celý český fotbal z 90% společenstvím rozhádaných intrikánských žabařů, kteří na sebe toho už tolik vědí, že si nikdy doopravdy neublíží a nikdy se na ničem pořádně nedohodnou.

Samotná podoba I. ligy je jeho obrazem. Zmíněná návštěva na zápase III. ligy v Německu je jen glosou pod čarou, při níž člověka napadají různé souvislosti.

Fotbalová Evropa se na nás dívá jako na subjekt s narůstající tendencí směrem k outsiderství.

Národní tým slábne, jeho trenér pracoval za zhruba 4500 € měsíčně, což je výplata kouče IV. německé soutěže, který trénuje s amatéry třikrát týdně po práci. Úpěnlivě se to tají, ale Českomoravský fotbalový svaz žije na dluh.

Reprezentanti se trestají podle článků v bulváru a o vyřazení z reprezentace se dovídají z novin. Přestože vyřazení z národního týmu je o něco tvrdším trestem než jeden zápas stop za čtyři žluté v lize, tak se jim  nikdo neobtěžuje napsat ani e-mail, neřku-li rekomando.

Fotbalové kluby už nehrají v pohárových soutěžích žádnou významnou roli.

Návštěvy na lize dávají jasný signál, že je v Čechách slabý trh a I. liga je nevalný produkt, odkud je dobré tu a tam vyškrábnout nějaký výjimečný talent.

Na mezinárodní diplomatické scéně fotbalu neznamenají Češi po odchodu Františka Chvalovského prakticky nic. Kdyby nebyl Chvalovský, jehož dodnes nikdo ani neobžaloval, odejit způsobem, jakým to bylo učiněno, byl by možná předsedou UEFA. K tomu si ho vybral bývalý šéf evropského fotbalu Švéd Lennart Johansson.

Když byl předsedou Chvalovský, tak byl označován za diktátora, ale všeobecně se soudilo, že to tak v našich poměrech asi musí být.

Když byl předsedou Jan Obst, tak se všichni smířili s tím, že když všechno běží, tak stačí v čele úředník.

Když se stal předsedou Pavel Mokrý, tak jsme zjistili, že fotbal může existovat vlastně bez předsedy. A i bez výkonného výboru, který je různými spory téměř paralyzovaný. Se současnou garniturou je český fotbal neléčitelný.

Vítej, Ivane Hašku, přijď udělat pořádek, bez kompletní výměny mančaftu a příjezdu bagrů v duchu Parkinsonových zákonů to asi nepůjde.