Ejhle, listopad… Hrad prohrává i s novými spojenci, Kojzarové vstávají
Mezi 17. a 22. listopadem vznikla nová politická mapa. Pan prezident Miloš Zeman, jehož vynesl na politické výsluní listopad 1989 jako inteligentní i zábavnou osobnost a těžkou váhu v politicko-ekonomických disputacích, trousící bonmoty, během šesti dnů listopadu 2015 zřejmě prohrál příští prezidentské volby. Nebo si o to hlasitě řekl. Ale už jako muž, jemuž za poslední rok díky rusko-čínským diplomatickým eskapádám příznivců valem ubývá, dochází mu pára a občas lze s úspěchem pochybovat o příčetnosti jeho výroků.
Už loňský listopad na Albertově, který byl kombinací fotbalu (červené karty), vaječné omelety a nevydařeného páně Zemanova rétorického cvičení, nápadně naznačil, že něco není v pořádku. Málokdo však očekával, že pan prezident opakuje „albertovskou chybu“. On však předčil očekávání a přišel s ekvivalentem, tzv. „albertovskou minelou“.
Nechal uzavřít 17. listopadu Albertov studentům, což se zhruba rovná témuž, jako kdyby před ligovým zápasem fotbalistům Sparty uzavřel před svým mítinkem stadion a sparťany vyhnal odkopat utkání na Letenskou pláň. Před pódium byla vpuštěna jen pečlivě vybraná klaka a na něj vstoupil pan prezident s novými spojenci, prostořekými populisty, zástupci Bloku proti islámu a Úsvitu – národní koalice (někde poblíž se zřejmě tiše pochechtával jejich další tichý soukojenec Tomio Okamura). A přihřál jim polívčičku. Pana senátora Veleby, lídra zemanovské partaje SPOZ, si skoro nikdo ani nevšiml.
Po mediálních a komentátorských přestřelkách se na Albertově sešlo 22. listopadu na „náhradních“ a nekonfrontačních oslavách zhruba 5000 studentů a občanů s jednoznačnou podporou akademických lídrů a za neoficiální účasti řady politiků. Mnoho lidí se pak přesunulo na Václavské náměstí na shromáždění, organizované platformou Setkání dobré vůle, na němž byl pan prezident vyzván k odstoupení. Na těchto dvou akcích bylo mnohem více lidí, než čítala hradní klaka 17. listopadu.
„Albertovská minela“ se stala zřejmě silnou motivací i pro tradičně opatrného a nepříliš charismatického premiéra Bohuslava Sobotku, šéfa sociálních demokratů, když na adresu Miloše Zemana otevřeně prohlásil, že „nejvyšší ústavní činitel země, která má hlubokou humanistickou a demokratickou tradici, by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, které bylo naplněno šířením intenzivní nenávisti. V současné chvíli jsme všichni v sociální demokracii na pana prezidenta strašně naštvaní za to, co udělal.“
Dost nápadně se takto během pár dnů vytvořila nová politická mapa. Prezident má spojence v uskupení populistů, extrémistů a SPOZ, sociální demokracie je proti němu, hnutí ANO se Miloše Zemana určitě zastávat nebude. Pozici sociálních demokratů to přece neposiluje. Komunisté se jen smějí, opozice je pochopitelně ostrá a boduje. Prezident se posouvá někam, kde doznívá echo památného výroku Milouše Jakeše o „kůlu v plotě“.
Těžko říci, jak velká pošetilost se musela odehrát v hlavě „prvního lidového prezidenta“, aby rozehrál tuto partii. Populisté ho jen pragmaticky využili s jeho souhlasem a jistě se dobře baví. Libují si, jaký to byl skvělý tah. Panu Zemanovi však už zbyl jenom jeden skutečný a trvalý spojenec – tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Je skutečně složité odhadnout, jak hluboké hnutí mysli se muselo odehrát v duši tohoto bezesporu talentovaného mladého muže, aby s tak frenetickou zaujatostí hájil kroky své bosse. Pravda, vynalézavost a pragmatická vykutálenost mu poněkud chybí, ale před jeho odvahou nelze než smeknout.
Podle výroků v médiích označuje akci studentů 17. listopadu za provokaci a v argumentaci ve prospěch Miloše Zemana z hlediska podpory extrémistů a xenofobů používá tak eskamotážní spletenec manipulací, lží a dezinterpretací, že jeho odvaha musí být skutečně bezbřehá. Nám starším připomíná počínání Jiřího Ovčáčka proslulého sekerníka z redakce Rudého práva z let před rokem 1989 Jaroslava Kojzara.
Soudruh komentátor Kojzar, který systematicky dělal z odpůrců totality pomatené zrádce, odpadlíky, zločince a troskotance s podporou západního kapitálu, nemusel být vůbec žádný nebojsa, neboť měl v zádech podporu velké strany a jednolité demokratické vlády komunistů a jejich kolaborantů. Jiří Ovčáček má arsenál poněkud chudší. Musí v tom „bruslit“ mnohem opatrněji, alespoň pokud demokracie nebude zrušena. Hlavu státu už nepodporují masy, ani Lidové milice, ani StB, ani velké strany, jen ty malé a jen menšinoví extrémisté, kteří se dřív posílali do Minkovic. Ještě chvíli bude působit, že kdokoliv prosloví výrok proti Miloši Zemanovi, tak bude zařazen do lumpen-kavárny, což je aktuální demokratický ekvivalent vůči Chartě 77, VONSu atd. Jenže časem se unaví i „demokratická veřejnost“, která Miloše Zemana volila. Pokrok v tomto směru tedy zajisté nastal. Bude i v tom, že nakonec nebude jeden kůl v plotě, ale dva.
Pavel Skramlík
Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století
Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.
Pavel Skramlík
Nezvládli jsme rozvoj morálky
Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.
Pavel Skramlík
Prasečí mláto! To je disciplína evropského fotbalu proti Česku, jsme jako hadráři
Jsou tři stupně nejhloupejších řídících sborů v Evropě. Číslo 3 zaujímá česká vláda, č. 2 vedení EU a č. 1 disciplinární komise Evropské fotbalové unie (UEFA).
Pavel Skramlík
Jak vybírat do ministerských křesel lidi, kteří nebudou blbci
Zdá se mi celkem legrační, že Piráti a svým způsobem i Starostové (STAN) vybírají v konkurzních řízeních své nové budoucí ministry pro jednotlivé rezorty. Je to pečlivé a chvályhodné.
Pavel Skramlík
Zabil Petra Kellnera pád vrtulníku nebo záhadná střela?
Zaznamenal jsem nemálo textů o Petru Klellnerovi. Adoračních i deklasujících. Patřím mezi zastánce myšlenky, že odešel největší český mozek. A ještě hodně o něm uslyšíme.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Přes 200 škol na Slovensku dostalo výhrůžky pumovým útokem, úřady reagují
Více než 200 škol na Slovensku dostalo výhrůžky pumovým útokem, informovalo slovenské policejní...
Mistrovství v hokeji ovlivní Prahu i Ostravu. Dopadne na dopravu i bezpečnost
Praha a Ostrava se skoro na tři týdny promění na hlavní města světového hokeje. Od pátku 10. května...
Proti euru, Green Dealu i migračnímu paktu. Co říkají eurolídři před volbami
Premium Přesně za měsíc se v Česku otevřou volební místnosti a lidé vyberou 21 europoslanců, kteří je...
Putin se na inauguraci ujal dalšího mandátu, čekají se změny ve vládě
Ruský prezident Vladimir Putin při úterní okázalé inauguraci v Kremlu zahájil svůj pátý mandát v...
Prodej bytu 3+1, 70 m2, Jičín, ul. Na jihu
Na jihu, Jičín - Nové Město
4 890 000 Kč
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět