Co má společného Václav Havel s Rakušanem Andreasem Hoferem?
Přečetl jsem všechny prosincové bloggerské články na důležitých portálech po Havlově smrti a vážím si především dvou, které napsali na idnes Pavel Přeučil a Vlastik Fürst. Z většiny ostatních mi bylo na blití. Nyní je mi ještě hůře.
Nebyl jsem přítelem Václava Havla. Spíš jeho občasným křovím. Od ledna roku 1990 jsem zažíval neformální redakční rady obnovených Lidových novin každé první úterý v měsíci za dob Jiřího Rumla, otce Jana Rumla a trenéra mládeže pražské Sparty Jakuba Rumla. Nastoupil jsem 1. 1. 1990 jako sporťák, redakce tehdy sídlila na rohu Opletalky a Václaváku. Havel přicházíval zadem z Opletalky po stejných točitých vrzavých schodech do sazárny a metérny, po nichž běhávali Rudolf Těsnohlídek, Eduard Bass, Karel Poláček či Karel Čapek, ale i Tomáš Garrigue Masaryk. Za více než 60 let nebyly vyměněny.
Na těch redakčních radách, na něž chodili Jiří Dienstbier st., Petr Pithart, Rudolf Zeman, Jan Petránek, Petr Uhl, Václav Benda a další, se fest chlastalo. Havel nikdy nebyl "na šrot" a bavil se s lidmi z redakce jako se sobě rovnými. Chtěl toho vždycky spoustu vědět a sám rozumy nerozdával, i když to měl běžně v popisu práce.
Nejvíce jsem mu byl nablízku kolem Silvestrů v roce 1993 a 1994 (ještě za života paní Olgy), kdy jsme s přáteli Pavlem Puškinem (mimochodem potomkem ruského básníka Sergeje Puškina z přímé linie) a rakouským hoteliérem Wolframem Huberem nejprve připravili lyžařské kursy pro děti z dětských domovů, o něž se starala Nadace Olgy Havlové. Poté jsme zorganizovali i zimní dovolené Václava Havla v pohádkovém hotelu Rot-Flüh v rakouském Haldensee, v němž jste si mohli objednat, zda vám bude do pokoje trubičkami foukat vůně z červených růží nebo šalvěje. Havel se během nich poprvé postavil na běžky. Večer mi vždy na rovinu řekl, čemu v Čechách nerozumí - týkalo se to hlavně fotbalu, hokeje a olympismu - a co mu k tomu mužu říct. Uměl naslouchat, v tom byl úžasný, nehrál si na Všeználka.
Ptal jsem se tehdy Wolframa Hubera, proč tak strašně stojí o to, aby Václav Havel u něj trávil dovolenou. Odpověď byla překvapivá. "On je pro mě stejným hrdinou jako Andreas Hofer, vůdce povstání tyrolských sedláků v 19. století. Hofer několikrát dobyl Innsbruck, Havel dobyl celý svět. Hofer a Havel jsou největšími vůdci naší doby," řekl mi tehdy Wolfram Huber.
Je tomu dnes těžké rozumět bez tehdejšího přímého kontextu s rakouským vlastencem Wolframem Huberem, jenž se ztotožnil s Andreasem Hoferem, hrdinou počátku 19. století v Tyrolsku a s Václavem Havlem, hrdinou 90. let 20. století pro celý svět. Havlovy dovolené tenkrát stály Hubera obrovské peníze, jen v pití co láhev vína, to tehdy tisíc rakouských šilinků, ale on byl šťastný. Byl pyšný, že hostil Václava Havla, i když reklamu pro hotel Rot-Flüh vůbec nepotřeboval. Jezdily do něj největší celebrity z celého světa a tvrdě platily. Nikoliv Havel. Od chlastaček v LN, potažmo od zmíněných Silvestrů, jsem vskutku věděl, jak Václav Havel není lidsky dokonalý, protože rád "pařil", strašně hulil a byl prostě lídrem "party" kterou si vybraly západoevropské, americké a ruské špičky v zákulisí jako novou vládnoucí garnituru, zatímco ostatní disidenti si "nelízli". Už se s tím nedá nic dělat, mnozí "dizoši" dodnes nevydýchali, že nedostali ministerské portfeje. To je, holt, život.
Co má dnes společného Andreas Hofer s Václavem Havlem? Hofer, bývalý hejtman tyrolské domobrany, vedl povstání Tyrolanů proti bavorské nadvládě a Napoleonovi celkem osm měsíců. Několikrát vyhnal okupanty z Innsbrucku a nakonec ho dostala po porážce v listopadu 1809 zrada jeho souseda Franze Raffela za 1500 zlatých. Byl odsouzen francouzským válečným soudem v italské Mantově a 20. února 1810 zastřelen tamtéž popravčí četou. Dnes je tyrolským a rakouským národním hrdinou a na Bergiselu u Innsbrucku, kde je pohřben, má obrovskou bronzovou sochu.
Václav Havel byl lídrem boje proti komunistické totalitě 22 let, byl několikrát vězněn, mnohokrát zatčen, občansky a profesně diskriminován, poté byl prezidentem Československa v letech 1989 až 1992 a prezidentem České republiky v letech 1993 až 2003. Byl několikrát navržen za Nobelovu cenu za mír. Jeho roli v českých dějinách zpochybňuje kdejaký nýmand a na jedinou skulpturu, která dosud vznikla - míním to voskové srdce před Národním divadlem - chodí lidé chcát. První po něm pojmenovali ulici Poláci v Gdaňsku už v den jeho pohřbu. Jeho jméno už nese jedna škola v Poděbradech. Kdekdo si však dělá srandu z toho, že na srdce před Národním se chčije a vlastně to má velké souvislosti. Ježíšmarjá, Češi, kam jsme se to dostali!?
Pavel Skramlík
Golyšev a Labský, Gola klíče a loupež století
Otevřel jsem plechový kufřík při pořádání pozůstalosti svého bratra, který nedávno zemřel. Byla to sada nástrčkových GOLA klíčů. Představuje jednu z největších krádeží českého technického talentu a patentu. A není první.
Pavel Skramlík
Nezvládli jsme rozvoj morálky
Je dost skličující dospívat k myšlence, že naší nemladé generaci, včetně těch o něco mladších, stále s velkým potenciálem, dosud nejúspěšnější v lidské historii, se bude odcházet z toho světa hořce.
Pavel Skramlík
Prasečí mláto! To je disciplína evropského fotbalu proti Česku, jsme jako hadráři
Jsou tři stupně nejhloupejších řídících sborů v Evropě. Číslo 3 zaujímá česká vláda, č. 2 vedení EU a č. 1 disciplinární komise Evropské fotbalové unie (UEFA).
Pavel Skramlík
Jak vybírat do ministerských křesel lidi, kteří nebudou blbci
Zdá se mi celkem legrační, že Piráti a svým způsobem i Starostové (STAN) vybírají v konkurzních řízeních své nové budoucí ministry pro jednotlivé rezorty. Je to pečlivé a chvályhodné.
Pavel Skramlík
Zabil Petra Kellnera pád vrtulníku nebo záhadná střela?
Zaznamenal jsem nemálo textů o Petru Klellnerovi. Adoračních i deklasujících. Patřím mezi zastánce myšlenky, že odešel největší český mozek. A ještě hodně o něm uslyšíme.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Novodobí husaři. Polsko zná podobu F-35, budou bez červeno-bílé šachovnice
V polských ozbrojených silách se zakrátko opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie,...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prokremelští motorkáři přijeli do Brna, Foldyna se k nim přidá v Praze
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu
Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2965x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- R. Fulghum: Drž mě pevně, miluj mě zlehka
- Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon
- Kiosek na pláži
- Kuchařka osamělého muže (když to píšu)
- Rabíndranáth Thákur: Domov a svět