Cikáni si to u mě podělali, jsou stejní jako homosexuálové

Vášnivě jsem se zastal své manželky Kláry Samkové v článku "Prosím o moratorium na blogy o Romech, tato země má větší problémy" (http://skramlik.blog.idnes.cz/c/264014/Prosim-o-moratorium-na-blogy-o-Romech-tato-zeme-ma-vetsi-problemy.html), protože spousta populistických a "karmohoňských" článků na romská témata na blog.iDnes.cz mi přišla přes čáru a útoky na její osobu přesáhly balkánský limit. Dost jsem si tím naběhl. Klára není Romka. Je to jen čistá duše, která se zastane práv každého živoucího tvora na světě. Kvůli osudu jednoho dítěte v rozvodovém řízení je jako advokátka schopna dvakrát týdně cestovat přes celou republiku, i když tu kauzu dělá zadarmo. Nenaštval jsem se na žádné oponenty, ač jich bylo více než obvykle. Naštval jsem se jenom na Romy. 

Vypadám jako idiot, když jsem horoval o moratorium (samozřejmě dočasné) na blogy o Romech a teď to téma znovu otevírám. Zase to dostanu od cesty. Budiž, já to vydržím.

Jsme s Klárou manželé dva roky. Pohádali jsme se jen třikrát. Poprvé když nedala psovi jídlo v 18.00 hodin. Vynadal jsem jí tak děsně, že od té doby si to nedovolila. Pes je závislý na své rodině, většinou si neumí otevřít ledničku, když má hlad, ani dveře, když potřebuje vyvenčit. Podruhé když převzala obhajobu "mačeteros" z Nového Boru. Dostal jsem takový "céres" o profesionální advokacii (létalo vzduchem, že když advokát hájí vraha, tak to neznamená, že je také vrah atd.), že už radši držím hubu. Potřetí když jsem zapomněl koupit naší Líze, samičce chameleona, krabičku cvrčků. To jsem fakt podělal. Měla opravdu hlad.

Ve zcela nejintimnější poloze přiznávám, že mi jednou Klára vyčetla, že guláš je poněkud hořký, protože jsem trochu připálil červenou papriku. Jsem totiž doma hlavní kuchař. No, hlavní - vlastně jediný...

Jenže ta hlavní kolize přišla až teď. Je to paradox. Já, jenž horuji k tomu, aby se nepsaly alespoň dočasně blogy o cikánech, protože tato země má mnoho jiných důležitějších problémů - a trvám na tom, že to tak skutečně je! - mám s Romy problém. Jak jsem již naznačil, za v úvodu zmíněný článek na tomto blogu se do mě opřel kdekdo. Rasisté, buzny, "rádobyspravedliví", specialisté na genetiku, "karmohoniči", ochránci lidských práv, jakýsi šílený etik, extrémisté, ponejvíce však ctihodní občané, kteří neumějí psát, ale umějí číst a "kafrat" do čehokoliv. Také mě hodně lidí podpořilo. Řekl bych, že tento "kádr" podpůrců měl mnohem vyšší třídu, ale byl málo početný, což kopíruje Gaussovu křívku inteligence.

Jediná strana, z níž nepřišla žádná reakce, je romská komunita. Jednoduchý závěr: nezajímá ji, když se jí někdo zastane. Zajímá ji jen to, když ji někdo napadá a pak začne vyřvávat, začne lkát a vysílat odkazy. Cikáni jsou stejní jako homosexuálové, o nichž byla ve zmíněném článku také řeč a v diskusi kvůli tomu byl bugr. Buzny nezajímá, když jim někdo fandí a tvrdí, že jsou rovnoprávně-svéprávní. Vyskakují jen tehdy, když se o ně někdo otře. V takovém případě by chtěli jít homosexuálové až k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.  

Romské špičky mají přístup k internetu, což se vždy projeví v kolizních případech. Startují okamžitě na minimální podnět. Přístup k internetu má i značná část "nižší" romské komunity, divili byste se, v jaké míře, ač údajně její většina žije ze sociálních dávek. Pozitivní reakce jsou však nezajímavé.

Jsem přísný logik a dovozuji z toho, že údajně tříprocentní minorita Romů a údajně čtyřprocentní minorita homosexuálů vydírají majoritní společnost pod praporem rovnoprávnosti, rasové rovnosti, sexuální orientace a všech náležitých svobod. Je přitom známo ze statistik, že průnik komunit Romů a homosexuálů je zcela minimální. Takže součet. Sedm procent společnosti, z nichž ta romská část zaměstnává média nejvíce, zatěžuje svědomí lidí této země více než práva majorit, jimiž jsou čeští občané v aktivním pracovním věku s "bílou" identitou, děti, důchodci a jiné národnostní menšiny.  Frekvence zmíněných témat odkazuji na statistiky, jejichž rozbor tu nemíním řešit, to by tento blog byl nekonečným příběhem se sloupci čísel.

Kdo je vlastně v této společnosti minorita? Je to obyčejný většinový pracující "bílý" Čech s platem kolem 18 tisíc hrubého, kterému nikdo neubližuje, ale nemá šanci se mít lépe, neboť tato společnost neřeší zlodějnu od městských samospráv až po špičky státní správy a je příliš zaujata právy, nároky a možnostmi svých elit. Jejím mediálním balastem jsou Romové, homosexuálové, politické kulisy parlamentních eskamotáží typu VV a sofistikované kalouskovské komentáře narůstající chudoby.