Pravda a láska

Čím víc čtu zdejší blogy, tím víc mám pocit, že slovní spojení pravda a láska, nebo pravdoláskař chcete-li, se stává nelichotivou nadávkou, něčím negativním, nálepkou pomatenců. 

Mnoho zdejších blogerů a blogerek, především starší generace, těmito slovy metá kolem sebe ve snaze někoho očernit.

Skutečně neuplyne den, abych nenarazil na článek, nebo alespoň diskusi pod článkem, kde se to těmito výrazy jen hemží.

Poslední větší vlnu blogů a příspěvků jsem zaregistroval za zhruba poslední tři dny, kdy se hojně psalo o možné kandidatuře Mons. Halíka na prezidentský post. Mnoho blogerů si jej nedovede v této roli představit právě proto, že je typickým předsavitelem tzv. "pravdoláskařů". Následovník Havla, kterého si sám bývalý prezident vybral jako jednoho ze svých optimálních nástupců.

 

Kdo bývá jako pravdoláskař označován?

 

Většinou je to někdo, kdo bývá spojován s dobou kolem sametové revoluce, často právě z okolí Václava Havla. Bývá to osoba spojovaná s nenaplněnými ideály porevoluční doby. Osoba, která v očích kritiků symbolizuje úpadek české společnosti, která se krátce po Sametové revoluci začala propadat do marasmu a "blbé nálady".  Ale proč?

Protože jsme národ remcalů. Protože jsme národ nespokojenců. Protože máme v genech zalézt si minimálně jednou týdně do té "naší hospůdky Na Růžku" a tam si u sedmého piva vyžvanit hubu. Protože jsme pokrytci, kteří si nechtějí a nedokáží přiznat, že za současný stav můžeme jen a jen my!!!

Nebo to byl někdo jiný, kdo za nás chodil posledních 25 let k volbám? Byl to někdo jiný, kdo dával hlas lidem, kteří tady pak "čarovali" až do dnešního stavu? Byli to snad Němci, Rakušáci, Poláci nebo někdo jiný, kdo utvářel naši morálku, naši občanskou uvědomělost, naši občanskou angažovanost?

Ne! Za všechna rozhodnutí neseme odpovědnost my sami. I když samozřejmě zprostředkovaně. Dostali jsme jak aktivní, tak pasivní právo volit. Můžeme tedy jít a svobodně se rozhodnout, co cheme s naší zemí dělat. A to třeba i tak, že využijeme toho pasivního práva. 

Kolik z nás to kdy udělalo? Kolik z nás někdy někam kandidovalo s úmyslem o změnu k lepšímu?

To by ovšem chtělo zvednout zadky z té hospůdky a vzít zodpovědnost za veřejné dění, za dění kolem nás.

To jaké jsou zde poměry je pouze odraz nás samých. A nelze se tvářit, že já jsem ten klaďas, který dělá dobrá rozhodnutí. Který u voleb volí tu dobrou stranu. To jen ta zlá většina volí druhou stranu a tím mi hází klacky pod nohy. Nebýt jich, byl by tu už dávno blahobyt. Ne, tak to není!!!

A vzhledem k tomu, že jsem jen průměrný občan této země, musím si samozřejmě svůj díl přičíst i sobě. Od roku 2006, kdy smím volit, jsem nevynechal ani jedny volby, i když téměř každé volby lituji (např. Strana Zelených 2006 :-) ).

Ale když už tedy nic nedělám pro dobro společnosti, tak aspoň neremcám a nehoním si ego někde po blogu. 

A už vůbec mi nepřijde fér vytváření negativních nálad proti lidem, kteří jsou z velké části mrtví a nemohou se bránit. Oni možná stáli u zrodu téhle nové doby, tohoto nového státu a společnosti.  Ale výsledek je dílem každého z nás, ne jejich.

 

Přeji hezký večer.

 

Autor: Filip Škopek | středa 6.8.2014 19:07 | karma článku: 17,40 | přečteno: 989x