Mému 15-ti letému Já

Ty debile!!! Co naši? Pruda, co? Starý, nechápaví, někdy dost blbý, co?

Ty blbečku...ti dva ti dali to, co už nikdy v životě nepotkáš.

Myslíš, že pruděj zbytečnýma nařízeníma a zákazama, co? Že nemůžeš s kámošema do klubu až do rána a podobně...hrůza co?

Buď rád kamaráde můj. Zachrání ti to život... tedy ne že bys bez toho umřel, ale udělá ti to život lepším.

Ti dva, táta a máma se setsakra obětovali, aby sis mohl žít ten svůj život. A říkám ti, že si museli kurňa odtrhnout od huby, aby ty sis chodil vyfešákovanej po ulici se smartphonem v kapse, sluchátkama na uších a s dalšíma úplně zbytečnýma věcma.

Nebylo to pro ně vůbec jednoduchý ty vole... vždyť máš dva bráchy a dvě ségry...dva skvělý bráchy a dvě skvělý ségry.

Každej den ráno, když se probereš, tak si uvědom, že to co máš, co umíš a čeho si dosáhl je jen to co ti dali oni...

pak stáhni ocas mezi svý nevycválaný nohy, sklop hlavu a s tímhle vědomím pokračuj dál...až potkáš mě...

Pak vyřešíme, co dál...