Jak naložit s těmi, co pracovat chtějí?

Často mezi lidmi slýchám nespokojenost s tím, jak málo Romů/Cikánů pracuje. Taky třeba s tím, že často u nás získávají místo zahraniční dělníci. Nikdy se mě to až tak netýkalo a asi mě to ani nadále nebude trápit. Ale přesto jsem se nad tím nedávno zamyslel...

Je to pár dní, co jsem seděl na lavičce na autobusové zastávce Juliska v pražských Dejvicích. Bylo zhruba 11 dopoledne, chystal jsem se do práce a sluníčko dost pražilo přímo na zastávku, kde nebylo kam se před ním schovat. Po chvíli si ke mě přisedla dáma v zralém věku, rozhodně však ne postarší.

Přiznám se, že jsem v tu chvíli přemýšlel o začínajícím pracovním dni a bavit se s neznámou osobou nebylo zrovna na pořadu aktivit, o které bych stál. Nicméně tato dáma na mě začala zničeho nic mluvit.

A to ne zrovna tak, jak bych v takto krásný den čekal. Nejprve mě upozornila na to, že naproti přes ulici udržují městskou zeleň zaměstnanci jisté nejmenované firmy, která má tuto činnost na starosti.

Poté se začala otírat o to, že jejich práce je zbytečná. Že jich jí vykonává moc a ve skutečnosti se každý jen fláká...

A přiostřovala. Začaly padat výrazy jako: pakáž, vyžírky, špína atd. Následně přišly stížnosti na to, že jsou to Ukrajinci, a tudíž našim berou práci.

Nebudu Vás dále obtěžovat výčtem slov a vět, kterými ona obtěžovala mě.

Donutilo mě to ale k tomu, abych o tom alespoň na pár minut přemýšlel. Ti lidé byli evidentně z části asi z Ukrajiny, či východního Slovenska, či jiné oblasti, ze které k nám často jezdí dělníci za prací. Ale minimálně půlka z nich byli cikáni - romové, chcete-li. Nevím, možná taky ze Slovenska, Ukrajiny, Rumunska... ale taky možná z Libně, ze Stodůlek, z Nuslí. Prostě občani ČR.

Kromě toho, že ta dáma byla zcela mimo ohledně hodnocení toho jak pracují, což já mohu celkem objektivně posoudit, protože celá moje rodina (nárazově i já) pracuje v zahradnických službách a údržba zeleně nás živí, tak si myslím, že byla zcela mimo v jedné věci. A to v tom, že by někdo bral našim lidem práci.

Protože pokud přijde někdo v pokročilém věku, s nízkým, či žádným vzděláním pracovat do země, kde je cizí, jejíž mateřštinu z počátku nezná, kde nemá pevné zázemí a kde často ani nemá zdroj příjmu, a přesto se dokáže na pracovním trhu prosadit, třeba proto, že nabídne nižší cenu, pak si myslím, že regulérně vyhrál soutěž o zaměstnání a nelze k tomu co namítat. Takový člověk je pak pro mě spíše frajer, než nějaký zloděj pracovního místa. A něco obdobného platí i těch Romech. Když už nějaký pracuje, je ochoten dělat tu špinavou práci, tak proč se nad tím pohoršovat? Myslím, že té trošky bychom si měli spíše vážit.

Na závěr ještě dodám, že si uvědomuji, že zaměstnáváni lidí z východní evropy se sebou může přinášet rizika v podobě časté konzumaci alkoholu, výtržnictví a jiné drobné i nedrobné ktiminality, ale to je na jiné téma a jiný blog.