Vašek (sbírka Humberto)

Tělem se žene ukrutná vichřice, napíná svaly k prasknutí, A dravostí svou si vynutí, bolest, jež do rtů něžně noří se.

Proč? Pro svižné skoky snědých akrobatů? Pro jejich pružnost a sílu? Pro jejich víru v pevná těla? Pro jejich nestálost? Pro cirkus Humberto. Okamžik tak rozhodný, jediný, kdy bubny víří manéží. Jen na jednom teď záleží, na milosti této vteřiny. Proč? Pro ladnost hřív ebenů potemnělých? Pro oči zářivého jasu? Pro jejich přímost a krásu? Pro jejich oddanost? Pro cirkus Humberto. Sto, tisíce a snad i milióny, kroužilo oválnou manéží, obtěžkáni různou zátěží. A přece tak lehce, tančili se svými lampióny, s důvěrou něžné baleríny, sedali zvolna v jejich stíny. Až věřit se nechce. Vašku, pár bílých lipicánů vzdává ti čest, hrdost ti dávají a chtějí se vést, tvojí rukou, měsíc co měsíc manéž se k nebi pne. Vozíček dřevěný cestami putuje, z popela vstává, jemné usmívání elegantních dam, s niancí zvonů chrámu Notre dam. Naše pohaslá již sláva. Sto, tisíce a snad i milióny, pestrobarevných plavých chvil, kdy básník vskrytu promluvil. A my jej neslyšeli, přes hravost našich tváří. A my jej neviděli, přes rozpínavou záři. A kde je Humberto? Sto, tisíce a snad i milióny, příslibně jemných dotyků, v našich dnech srovnaných v zákrytu. A my je necítili, přes drsnou kůži rukou. A my je nehladili, v oběť přinést číši času. A kde je Humberto? Sto, tisíce a snad i milióny, zhýralých oparů polední kávy, přičemž ty tajné, křičící zprávy. Jsme opět nepřečetli, v myšlenkách věci důležité. Jsme opět nezabili, předsudky v naší hloubi skryté. A kde je Humberto? Jaképak Humberto? Vašku, Tisíckrát nitro vzpourou hrozilo. zavrhnout všechny příkazy, nadat sebou cloumat tělem, jenž moji vůli dočista zabilo. Proč? Pro jasné líce a jejich úsměvy. Pro chvíle společných snů. Pro milióny zázraků. Pro společný život. Pro cirkus Humberto. Sto, tisíce a snad i milióny, věčně hledajících dechberoucích chvil, které touží ze všech svých chabých sil. Vašku, kde je Humberto? v našich společných činech, v našich společných tužbách, v našem společném cíli.