Existuje staré latinské "nomen omen" - jméno-znamení, volně tedy: jaké jméno nosíš, takový jsi.
Toto sousloví jsem slýchal poměrně často, ale nikdy jsem mu moc pozornosti nevěnoval. Pak přišla Sametovka a na vývěsních štítech obchodů, v letácí a novinách začaly vyskakovat jména firem ve spojitosti s jejich činností.
A tak po večerníčkovském řezníkovi Krkovičkovi jsem zaznamenal pohřební ústav Kopal, truhlářství Bednář, pekařství Moučka, pilu pana Pilinky, pan Kolář má pneuservis a Forman a syn provozují autodopravu. Pan Studnička vrtá studny, Šmíd má umělecké kovářství, pan Kupčík má bazar se zástavárnou, zato pan Kupec je ředitelem supermarketu. Vězte, že podnikatelský záměr pana Růžičky a jeho Floraservisu nejsou tenisové kurty uprostřed rozkvetlých luk, ani neprodává jídelní nádobí s květinovými motivy, dokonce ani nevyklepává pomačkané plechy v autoservisu na pražské Flóře.
A pak jsem si začal všímat i "obyčejných" lidí. Když vynecháme místopisná jména jako Kutnohorský, Pražák, Podhorský, Kopecký či Horní a jména původu jako je pan Nový, Zalesák či Přespolák, dostáváme se ke jménům, jež vyjadřující tělesné proporce. Tam zjistíme, že pan Tlustý má 130kg, zato slečna hubená chrastí vystouplými žebry. Pan Malý sotva dorostl 160cm, přičemž Topolánek se doklátil skoro k dvoum metrům.
Zato jména, která vyjadřují osobní vlastnosti jsou zajímavější. Už neandrtálci si pravděpodobně dávali jména podle charakteristického chování, také Indiáni a další. Tak známe např. Sedícího býka, Tančícího s vlky, Křivou hubu nebo Velké péro. V současnosti je rodové jméno pořád funkční. Kamarád Tvrzník si koupil starosvětský dům v zahradách, který soustavně zaplňuje starožitným nábytkem, loveckými trofejemi a bambitkami, semtam na vás okem blýskne vycpaný jestřáb či naftalínem zasmrdí medvěd. Pan Vzpurný je na domovní schůzi vždy proti jakémukoli návrhu, i paní Nevrlá je taková jaká je. Pan Novotný hýří novotami a kdekoho zve na ukázku nejnovějšího výkřiku HiFi techniky, mává nejnadupanějším mobilem či přehrávačem; a tak to jde i přes nové typy aut a manželek. No a pan Brabenec mě vytáčí v 7 hodin v sobotu ráno sekačkou na trávu, cirkulárkou, nově nabíleným kurníkem, čerstvě prořezaným ovocným sadem, nejprvnější sklizní okurek a vzorně, podle bobků srovnaným hnojem od králiků.
Nechci vědět a komentovat, jaký je pan Jebavý, Šourek nebo Šoupal, co dělá pan Necita, Úskočný či Vopička.
A jsou i výjimky, které potvrzují pravidla - tak třeba kočka Šeredová se trochu vymkla, olympionik Železný by se spíš měl jmenovat Zlatý.
No ale zpátky k panu Rathovi. Jestli na "nomen omen" něco je, pak je třeba zjistit, co asi to slovo znamená. Slovo rath ve slovníku nenajdete. Předpokládám slovník německo-český, protože naše prostředí prostě je česko-německo-židovské. Jsou tam ale slova velmi podobná.
Tak třeba die Ratte je krysa nebo rot je červený. Lehce mohlo dojít k jejich zkomolení, když vožralej farář už neviděl do matriky a prostě ze spojení -te lehce sepsal -h (v případě krysy) nebo prostě Rot napsal tak nečitelně s klikyhákem, že to jiný vožrala přečetl jak Rath.
Pokud se tedy jedná o zkomoleninu Ratte - jaké asi vlastnosti měla na mysli komunita, která toto jméno zvolila pro jednoho svého člena? Krysa byla ve středověku synonimem pro přenášeče moru, blbě čuměla z děr a kanálů, co by kde ukradla nebo někoho kousla.
Jestli je to z Rot, pak asi měli spoluobčané na mysli červený, rudý, přeneseně odborář či komunista.
Abych se vyhnul pochybení, osobně si myslím, že to znamená: rudá krysa.
