Znojmo. Viděno jasně, jen někdy dvojmo.

Střídmá konzumace vína může mít na organismus blahodárné účinky, ale pro fundamentálního pivaře je přechod zdrcující. Pivní cyklista však především šlape, obdivuje a fotí. Teprve večer se může obohatit zdrcujícími zážitky.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU SAMOZŘEJMĚ MOJE A KLIKACÍ

Znojmo, rovná se nejen víno, ale také báječná panoramata. Tak si jich hned na začátek pár dáme. Třeba od hradu s pohledem na přehradu řeky Dyje. Ten "domeček" vpravo dole, je

Krammerova vila, postavená na skalním ostrohu. Dnes sídlo správy Vodního díla Znojmo.

Pohled z oken hradu je neméně poutavý.

Na jeho nádvoří hovoří upozornění jasně

Když se otočíte, z čista jasna před vámi stojí rotunda svaté Kateřiny.

A teď ještě větší otočka v pozadí se železničním mostem.

Měl bych tu i komplexnejší pohled z terasy chrámu svatého Mikoláše.

Další panoramato cestou na Kraví horu

Pojďme mrknout do ulic. Nebo uliček, třeba k chrámu svatého Mikuláše.

Tato ulička vítá zajímavým transparentem.

Náměstí spojují uličky shora dolu kolem radnice,

případně zdola nahoru k radnici. Obchodní dům Dyje před věží je do historického středu něco jako rána pěstí do oka.

Vynálezce bleskosvodu Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek  se narodil v této chaloupce v Helvíkovicích u Žamberka, ale

 během svého života působil jako podpřevor louckého kláštera a od roku 1736 převzal správu farnosti v Příměticích u Znojma, kde má také památník. Ale ani Znojmo na něj s bustou nezapomnělo a přidalo parčík.

Středem města prochází park v dolní části s fontánou.

Dole u vody se technomilný turista může bažit v muzeu motorismu. Od vozidel nejpomalejších

pres stroje rychlejší,

až po ty nejrychlejší.

Hradby má město zachovalé.

Premonstrátský klášter v Louce u Znojma není zrovna ve skvělé kondici,

jen přízemí žije obchodem s vínem. Svého času býval jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. I když upřímně...neumím si představit co v tak velké budově mniši dělali.

Zde taky loví turisty specielní cyklobus. Pro nás pivaře jsem něco podobného ještě neviděl.

Přes údolí Granického potoka lze sjet a vyjet na Hradiště a tím ke kostelu sv. Antonína Paduánského.

Odtud je na Znojmo pohled řekněme protilehlý.

Dolu k Dyji a zase nahoru do kopce se vyjíždí krpálem na Kraví horu. Nahoře si turista může v sedě vydýchat a

 obdivovat co by tu nečekal.

Tím jsem naznačil, že okolí Znojma není rozhodně placka. Naopak, připojený Dyjsko-svratecký úval dá cyklistům zabrat. Je součástí Národního parku Podyjí, který je propojen s rakouským národním parkem Thayatal. Tak šup zase úplně dolů až k řece na houpací lávku a

zase šup nahoru vystoupat na vyhlídku Sealsfieldův kámen a

zase šup dolu k Dyji.

Je to nahoru a dolu. Tato informace se může dotýkat i ohrožených cyklistů, kteří si ustlali na nepravém místě.

Pro rybáře je naopak řeka místem klidu a relaxace. Nahodí, vytáhnou, pustí. A všichni jsou spokojeni, nejvíc ryba.

Jižní Morava je kraj vína. Z toho okolí Znojma nelze vyloučit.

Vymalované sklípky číhají na zastavení všude,

a jen opravdový znalec si může dovolit plynule zapíjet červený bílým.

I když proslýchá se, že vína tu opravdu míchají, ale určitě jen pro Pražáky,

protože vínu zde věnují tu největší možnou péči, zrovna tak jako se mazlí s technikou.

K vinicím patři také klientela, o kterou je třeba pečovat,

ale berušku abys pohledal.

No prostě většina věcí se tu motá kolem vína, to si nědělám kozy.

Do Výrovic vede úzká tmavá cesta, která byla mimo plánovanou trasu, ale ještěže tak,

třeba stadion pro hasičské soutěže tu mají báječný,

most přes řeku rozkvetlý a

a chaloupky vymalovaný.

Možná by se z vyprávění mohlo zdát, že jsme se pachtili až upachtili, ale na přísun energie jsme byli vždy dbalí,

a tak všichni dva účastníci vyhodnotili výpravu vinařským krajem jako velmi vydařenou.

předešlá fotoreportáž MODELKY NA ROZKVETLÉM ZÁMKU NOVÉ HRADY