Zdokumentovaný příběh kočičí smečky.

Býložravci se sdružují do stáda, predátoři do smečky. Pokud žije bez existenčních starostí, pak se z ní stává parta, která se živí převážně konzervami, které laskavě dovolí svému realizačnímu týmu kupovat.

VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ

Když je venku vhodné počasí, vrací se smečka z nočních toulek.

a během chvilky se seřadí ke společné snídani.

Asi by se slušelo jednotlivé členy představit. Tento kocour se jmenuje Makče Pikče. Foceno z dronu.

Někdy je lenošný,

jindy ve střehu,

ale hlavně velice statečný.

Jenže taky smolař. Po vážné autonehodě mu chybí jedna zadní noha a ta druhá byla dlouho na vážkách, ale operace se zdařila.

Přesto je nedostižný v bránění vlastního území, bez ohledu na rušitele se specializací na psovité šelmy. Někdy stačí jen pohled.

Jako už starší pán je občas nerudnej a protivnej, ale s členy smečky se snese.

Tím se dostávám k jediné madam v partě chlapů.

Její matka měla papíry, ale jednou proklouzla ven, kde ji zprznil pouliční kocour a i když se ji narodilo děcko jak mělo, tedy antracitově lesklé,

papíry byly pryč a osud nejistý, a tak byla zařazena ke kocourům. Jmenuje se Týše a specializuje se u na svátky.

V přirozeném prostředí je velice nenápadná.

Zachraňovat mrňavý predátorky mě baví, jestli k tomu nejsem přímo předurčen...Gjuše je kocour, odchycený na podzim nad městem jako mimino, kde by jistojistě bídně zahynul. Tak šup s ním do batohu.

Na lepší si zvyknul hned,

ale zvyky predátora nezapřel a

postupně se učí zašívat.

Jestli byl Gjuše mimino, tak Eda byl nalezen jako minimimino. Ale v tomto případě nebyl odchycen složitými manévry, ale sám se postavil do cesty s jasným rozkazem, budete u Vás bydlet u mě.

Jako každé kotě byl živý,

ospalý

a dravý.

Měl k tomu dokonalý výcvik

a někdy si dost troufal.

Jako kámoši byli,

jsou a budou s Gjušou nerozborní.

Jediný ze smečky umí otvírat dveře, baví ho razítkovat ve sněhu a

Zde je na scéně trochu mimo pořadí další kocour. Chvilku to u nás zkusil,

ale pak usoudil, že je pro absolutní svobodu a odstěhoval se někam. Venku má misku, kde se stravuje a občas dochází za kámošem.

Vlastně ještě jedno kouzelné kotě, ale to u nás dlouho nepobylo. Zahynulo pod koly auta.

Škoda že nebylo v nešťastný okamžik takto pozorný.

Když je teplo, povaluje se smečka převážně venku,

pokud je zima, má základnu v teple,

a když jsou Vánoc, tak pod stromečkem, kde občas hlídka omrkne, jestli už se nesou dárky.

předešlá fotoreportáž OSTRAVA JAKO NA DLANI