Taková troufalost...Jako bývalému aktivnímu bigbíťákovi nic neříkající hudba skupiny Ortel, bez nápadu a individualit nic říkat ani nemůže, ale ke vzpomínce na předlistopadové doby události kolem bohatě stačily.
Strana rozhodovala o tom, co můžeme a máme hrát a někde byli ještě papežtější. U nás drželi pod palcem i oblečení. Vznikl k tomu i metodický pamflet, Zásady pro pořádání společenských zábav. Mimo jiné...na repertoárovém listě 80% skladeb naší povolené nebo socdemo tvorby, zákaz vystupování v riflích...Kontroly nebyly nic zvláštního a pro tento případ byly rozestaveny hlídky. K převlečení a změny tempa od prohnilého bigbítu k dechovce nám stačilo pár minut. Na tím vším bdělo Okresní kulturní středisko, která u takzvaných přehrávek rozhodovala také o tom, zda kapela může vůbec vystupovat.
Podobné poměry panovaly i ve sféře profesionální. Kdo v rámci kliček nedržel krok, byl buď odstaven, zakázán a nebo ke vzteku papalášů rovnou zdrhnul. Těm povoleným ale nic nevyčítám, stejně jako my, chtěli hrát a vystupovat, a když se vyloženě politicky neproflákli, což mohl každý z nás, bylo to přecejen jejich zaměstnání. Možná to měli ještě těžší, třeba přepokládanou účastí na soutěži Politická píseň...už jen ten název.
A nejednou jsme mohli hrát co chtěli, kde chtěli, s kým chtěli a třeba zábavy sami sobě i pořádat. Letošní Slavík nám ale zazpíval, že se blížíme k bodu zlomu. Zkostnatělí pořadatelé nejdříve na fcb soutěž propagovali a teď brečí, že ve stejném prostoru spojili síly příznivci Ortela a notorické vítěze z prvního místa ostavili. No kdo to kdy viděl a hlavně slyšel, taková troufalost. Prý porušili jakési směrnice. Asi dobrý realizační tým, kterému to pálí. O co tedy šlo? Taková lapálie, ze všech fanklubů byl nejaktivnější zrovna ten Ortelův. Situace ve však pohnula. Ptáka vrátili Kabáti i David, což je chvályhodný.
Pro mnohé umělce mohlo být těžké veřejně gratulovat Ortelovi k prvnímu místu a nebudou proti výsledkům ani systému ve vlastním zájmu rebelovat, ale snad alespoň pamětníkům to připomene doby minulé a součastníkům časy budoucí.
Stejně tak pro sál plný naleštěných polobotek, obleků šitých na míru, nejnovějších účesů a šatů hodných obdivu, by to bylo společenskou újmou takové korunování sledovat, a tak jediným řešením před další blamáží bude vyhlásit ortel nejenom nad Ortelem, ale nad profláklým Slavíkem vůbec. Příští rok snad Mattoni už nebude.
Pro lepší náladu fotoreportáž PUTOVÁNÍ PRAHOU
