Ráno se nafetuj, něco znič, potřísni infikovanou krví, odpoledne tě

chytnou a večer pustí...Takto se dá ve stručnosti popsat skutečný příběh. Informace mám od přímých svědků a v poslední fázi jsem byl účastníkem. Zdrogovaný narkoman rozbil okno, vniknul do elektronicky střeženého objektu, poranil se o střepy,  prostor potřísnil krví a způsobil škodu.

Díky alarmu byla Policie České republiky na místě včas. Než dobrovolně vyšel z obklíčeného objektu, zúčastnění a přihlížející se dozvěděli...já jsem Bůh, mohu všechno, já jsem světlo, Vy jste tma...což proložil hajlováním. Zvláštní kombinace.

Na celém příběhu by bohužel nebylo nic až tak neobvyklého, kdyby se o této známé firmě nevědělo, že je nakažen žloutenkou typu C. Tato nemoc je v první fázi bez příznaků a diagnostikovat ji lze jedině z krevních testů. Tím zůstává dlouho nerozpoznaná a v konečné fázi se často "léčí" transplantací jater. Šíří se tělními tekutinami a především krví a je převážně nemocí drogově závislých. Takto infikovaná krev je nebezpečná.

Den před tímto incidentem, měl zmíněný výtečník další z mnoha konfliktů se zákonem a Policií. Po spáchání popsaného činu byl zatčen a následně večer propuštěn.

Že mezi námi pobíhají vandalové, zloději a zločinci, to už jsme nějak zvyklí. Ale že za pár hodin propustí člověka, o kterém je známo, že může šířit nebezpečnou nemoc? Co třeba náhodný a neinformovaný cestující, kterého napadne na nádraží?

Jako školák jsem prodělal "jen" žloutenku typu A, ale mám v dobré paměti izolaci od okolí a návštěvy přijímané pouze z okna v prvním patře. Blíž nikdo nesměl.

Obecně řečeno...Těch, kteří se zodpovědně léčí, se tento článek nijak netýká, ale svoboda jedince sahá opravdu až tak daleko, že pokud se někdo lečít nechce, léčbu odmítá nebo podepíše zdravotníkům revers, viz tragédie v Králíkách, může být okolí krajně nebezpečný nebo nadále šířit nebezpečné viry jen proto, že nesmí být ohrožena jeho svoboda? Ale a co práva a svoboda ostatních? Jsem přesně opačného názoru. Společnost je nutné před těmito lidmi chránit, protože jinak by se potvrdila slova "hrdiny" tohoto příběhu...jsem Bůh a mohu všechno a ještě k tomu beztrestně.

Nevím komu otázku adresovat, a tak se ptám všech slovy velitele z Tankového praporu? Jak je to možné?