Proboha, proč nás stále krmíte Bartošovou??

Kdysi slavná, dnes průměrná zpěvačka, je pokrmem bulváru. Už mi chybí jen podrobný životopis, vydaný ve zlatých deskách. Pokud nás chce Blesk a jemu podobné noviny přesvědčit, že z každého lze udělat hvězdu nebo ztroskotance, případně obojí, už dávno se jim to povedlo.

Podle deníku Super zde navštívilo koncert ve Svitavách 400 diváků. Jako místní mohu potvrdit, že to je plný sál. Přemohla mě zvědavost a z "průzkumu" mi vyšlo, že vystoupení nebyla žádná tragédie a posluchači odcházeli celkem spokojeni. I když...400 návštěvníků neni závratný výdělek, i kdyby zaplatili všichni. Daleko lépe se zřejmě prodávají autorká práva za video souboje.

Její "muži", to už ale tragédie byla...a samostatná disciplína k tomu. Opuštěný Pomeje, na lavičce před hlavním nádražím v Praze, byl pouhý břídil, kterého si všiml tak okresní zpravodaj, ale regulérní rvačka, která byla patrně plánovanou součástí celého vystoupení nebo spíš kolotoče, to už neni studený turek. Bez jakékoliv snahy kohouty roztrhnout, kolem nich pobíhali připravení kameramané...jakoby předem věděli co bude následovat. Čím déle boj potrvá, tím "kvalitnější" zpravodajství, které v nějaké formě nakonec došlo i k tomu, kdo se zakopal.

V souvislosti se Zlatým slavíkem se o Ivetě Bartošové mnoho nemluvilo, ale běsnění obou mužů od nás vyrazilo rychlostí světla, odrazilo se od Krušných hor a doputovalo až za Moravu. Několikanásobní mistři světa v řeckořímském zápase mohou těmto gladiátorům mediální přízeň tiše závidět a nikdo pro popularizaci jejich sportu nedělá víc. Jestli měla být hlavní hvězdou koncertu Iveta, pak neni jasné.

Je sice pravda, že když se muži nepohodnou, většinou zazní...pojď ven...ale právě proto, aby neměli diváky. Koho by však v tomto případě zajímala rvačka v odlehlé tmavé uličce, a tak se přímo nabízí, zda takový scénář nebyl předem daný. Proč ale někdo chce, abychom o soukromém životě Ivety byli trvale informováni, to mi uniká. Věřím, že ve skrytu duše to nechce ani Iveta.

Sám pro sebe však mám také smutné zjištění a omluvou mi neni, že poslední scénka se konala kousek od mého čísla popisného. Blesk nečtu, videa odmítám, v hospodě převádím rozhovor jinam...i tak mám celý nešťastný příběh Ivety pod kůží.