Přemysl Otakar II. - král železný, zlatý a nezrazený.

Jako druhorozený syn krále Václava I. a Kunhuty Švábské byl původně určený pro církevní kariéru. Obratný politik, obávaný válečník, muž své doby. Díky Horám Kutným spíše stříbrný než zlatý, železným ho nazývali Kumáni.

V době své největší slávy spadaly pod českou kurunu Štýrsko, Korutany a Kraňsko (dnešní Slovinsko). Území přes Alpy až k Jaderskému moři. Sahal po římské koruně, ale k dobrým mravům tehdejší doby patřilo zvolit slabého a dobře ovladatelného panovníka. Tím vypadl z nominace. Takové předpoklady mylně naplňoval Rudolf I. Habsburský, zvolený roku 1273 bez Přemyslova vědomí a přítomnosti římskoněmeckým králem. Český král však dědičně patříl k sedmi kurfiřtům, tj. volitelům panovníka Svaté říše římské s čestnou funkcí arcičíšníka. Neni divu, že s volbou povýšeně nesouhlasil.

Obratnou a populistickou politikou Habsburk izoloval rakouskou podporu a spřátelil se v Uhrách. Když se schylovalo k vojenskému střetu, vzplál odboj české šlechty, včetně Záviše z Falkejštejna, budoucího milence Kunhuty a faktického vládce v Čechách. Na dvou frontách se bojuje těžko, a tak zvolil menší zlo. Dne 26.listopadu 1276, uzavřel s Rudolfem Vídeňský mír, kterým se vzdal rakouských zemí. Vojenskému střetu se však vyhnout nemohl. Pokud tímto dnem začala jeho hvězda blednout, 26.srpna 1278 na den svatého Rufa vyhasla úpně. Oba panovníci se střetli v dolním Rakousku u Dürnkrut na Moravském poli.

V raném středověku bylo válčení čestným a rytířským zaměstnáním. Z očí do očí, jako na turnaji. Bez lsti a velkých taktických manévrů. Pravidlo Habsburk porušil. Dnes je návrší holé, ale tehdy bylo z části pokryto lesíkem a za ním se skryla jízda, připravená železným pánům vpadnout ze zálohy do boku. Pro čestného rytíře věc nepředstavitelná. Stál jsem na bojišti a představil si hradbu železných pánů, drtící první řady nepřátel, když v tom jeden z velitelů zpozoruje nebezpečí. Strhne část vojska, odpoutá ji od hlavních sil a změní směr útoku, což se ostatním jeví jako opuštění bojiště. Jednotný šik a disciplína se rozpadá, do myslí Přemyslových vojáků se vkrádá slovo zrada, která možná dodnes přetrvává nejenom v učebnicích.

Český král padl nebo spíše byl ubit a protože jeho následník, kralevic Václav, byl ještě dítě, nastaly pro české a moravské země zlé časy, které napravil až Karel IV., král český a císař římský. Jak vidno, hned první dotek s Habsburky nám nevyšel.

Ale i tak...nevidím u nás v současnosti nikde politika podobného formátu, natož kterýho by respektovala celá Evropa.