mít dva i na hradě? V pravidelném střídání vidím především uklidnění a spokojenost na všech frontách. Jediný skutečný problém může vzniknout pouze při jmenování velvyslance na Slovensku. To za vyřešení rozhodně stojí. Revolučním novinkám se přece naše demokracie nikdy nebránila.
Občan je citlivý na nedodržování zákonů ve vyšších patrech a v zákoníku práce je přece zapracován čas na oddech a občerstvení. Jenže právě tuto normu Zeman i Schwarzenberg trvale porušují. I když idealizovat si člověka, jen podle jeho oblíbených činností je zavádějící. Jak nedávno po pěti rumech prozradil polesný z Vysočiny, objímaní stromů zdaleka nebyla duševní záležitost, Zeman tímto ekoterorismem pouze bránil jejich pokácení. Každý nemá rád, když mu hned ráno svítí do chalupy. Zrovna tak úsměvné pospávání Schwarzenbergera se dostává do tmavšího světla, když se po nocích v zámecké mučírně osobně věnoval formování Kalouska. Pro frustrované komentátory by však střídání přineslo bohužel přerušovanou platnost jejich otevřených dopisů.
Schwarzenberg odpočívající na chalupě by marně vyhlížel zahradníka a Zeman objímající soukromé stromy je návod k trestnému činu. Osvědčená pravda říká, proniknout do pocitů a myšlení nepřítele, znamená lépe pochopit jeho jednání a pohnutky. Místo broušení hran vzniká dokonalý kompromis. Jen na jednání s církvemi je přímo předurčen Franz. Z čertů mají církve lufta.
Jen ta představa...Vysílací čas nedělního rozjímání u Václava Moravce získává Šípovo Všechnopárty. Média bez vnitrostátních témat nás obšírněji informují o všech katastrofách, obklopujících ostrůvek tolerance a blahobytu. Oba prezidenti si potřásají pravicí uprostřed dokončených a opravených dálnic. ...Kdyby za Krušnými horami někdo šťoural do Benešových dekretů, na oficiální návštěvu Německa vyjede skvělý Zeman a na jednání s anglickou královnou si zase dovedu představit pouze noblesního aristokrata, který jediný ví, na která straně talíře je lžička pro třetí dezert. Mám před očima, jak si anglické lady v němém úžasu cvrnknout a lordům se spustí do smokingů propisovačky, když Zeman klidně zabodne vidličku do lanýžů ve skořicové zálivce.
Po volbách by sice každý pověřil sestavením vlády toho druhého, ale to nepadá na váhu, už dávno jsme si zvykli, že výsledek neni důležitý. Jde jen o napajedla, ať už pravá, prostřední nebo levá.
Pouze výboru pro udělení Nobelovy ceny za rozvoj demokracie by z dvou rovnoprávných kandidátů asi naskočily vrásky i na nose, ale pro tento případ máme v záloze sjednocujícího Václava Klause. Stejně tak, kdyby bylo potřeba přiložit podpis k odchodu z EU,
PS: Omluvám se všem, kteří dočetli až do konce, že na nic nenadávám.
